Rakety Titan: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Stránka Titan (raketa) přemístěna na stránku Rakety Titan: jednotný název rodin raket |
m →Pozdější vývoj a kosmické využití: +odkaz |
||
Řádek 16:
===Pozdější vývoj a kosmické využití===
[[Soubor:Viking2 launch.jpg|thumb|left|Start mise [[Viking 2]] 1975, raketa Titan 3E Centaur]]
Práce na nástupci řady Titan 1 začaly již v roce [[1957]], tedy ještě před prvními letovými zkouškami. Společnosti [[Glenn L. Martin Company|Martin]] a [[Aerojet]] si uvědomovaly, že nutnost tankovat pohonné látky až těsně před startem není ideální a reakční doba 15 minut je také příliš dlouhá. Společnost Aerojet již měla zkušenosti s konstrukcí motorů na dlouhodobě skladovatelné pohonné látky ([[hydrazin]] apod.) a začala tak pracovat na úpravě motorů [[LR-87]] a [[LR-91]] pro použití těchto pohonných látek. Změna paliva vyžadovala i úpravy palivových nádrží, nově přepracované nádrže byly prodlouženy, jejich průměr zůstal zachován (3,05 m) a byly opatřeny ochrannou vrstvou proti korozivním účinkům nových pohonných látek. V roce 1960 se [[USAF]] rozhodlo pro výrobu Titanu II a o rok později byl vybrán jako nosič [[Suborbitální kosmický let|suborbitálního]] letounu [[Boeing X-20|Dyna-soar]] a v červnu 1961 rozhodla [[NASA]] o použití Titanu II jako nosiče v [[Program Gemini|programu Gemini]], kde přes počáteční potíže ([[pogo oscilace]]) dosáhl 100% úspěšnosti.
Jako [[ICBM|mezikontinentální balistická střela]] zůstal [[Titan 2]] ve službě, i přes nahrazení všech raket na kapalné pohonné látky, až do roku 1987, kdy jej nahradila raketa [[LGM-118|LGM-118 Peacekeeper]]. Vyřazené rakety pak byly přestavěny na kosmické nosné rakety. Další úpravy spočívaly v přizpůsobení rakety pro použití standardních horních stupňů jako [[Agena (raketový stupeň)|Agena]] , [[Centaur (raketový stupeň)|Centaur]], [[Transtage (raketový stupeň)|Transtage]] a [[Inertial Upper Stage (raketový stupeň)|Inertial Upper Stage]]. Pozdější verze měly prodloužený první a druhý stupeň, silnější motory, úpravy naváděcího systému a postranní nosníky pro připojení pomocných motorů. Poslední použitou verzí byl Titan 404B, který naposled startoval [[19. října]] [[2005]].
| |||