Sedm anglosaských království: Porovnání verzí

typo
(heptarchie namísto anglického "heptarchy")
(typo)
'''Sedm anglosaských království''' nebo '''Heptarchie''' je pojem používaný pro označení starověkých [[Anglosasové|anglosaských]] království na jihu, východě a v centru Británie na konci starověku a na počátku [[středověk]]u do sjednocení [[Anglie]] ([[Skotsko]] a [[Wales]] byly v té době také rozděleny na několik království). První použití tohoto termínu spadá do období [[12. století]]. Označuje přibližně období od roku [[500]] do roku [[850]], tedy dobu následující po odchodu [[Starověký Řím|římských]] legií až do sjednocení Anglie [[Egbert]]em z Wessexu.
 
Pojem heptarchyheptarchie odkazuje na existenci sedmi království, která byla základem sjednoceného anglického království. Byly to [[Northumbrie]], [[Mercie]], [[Kent (království)|Kent]], [[Východní Anglie (království)|Východní Anglie]], [[Essex (království)|Essex]], [[Sussex (království)|Sussex]] a [[Wessex]]. V různých etapách tohoto období jednotliví vládcové Northumbrie, Mercie a Wessexu ovládli větší část Anglie ale i v těchto případech se dá hovořit o jednotlivých oddělených královstvích.
 
Konec vlády sedmi království byl postupným procesem. Nájezdy [[Vikingové|Vikingů]] v [[9. století]] vedly k vytvoření jimi kontrolované oblasti v okolí [[York]]u a později k rozšíření jejich panství na území označované jako ''Danelaw'' (území kde platilo dánské zákony – oblast v centru a na východě Anglie). Potřeba sjednocení proti společnému nepříteli vedly k tomu, že [[Alfréd Veliký]] bojoval proti [[Dánsko|Dánům]] v [[9. století]] jako vůdce Anglosasů. Jeho následníci ve Wessexu (hlavně [[Ethlestan]]) posilovali sjednocený anglický stát, až se původní rozdělení na jednotlivá království stalo nevýznamné.
25 777

editací