Dielektrikum: Porovnání verzí

Odebrány 4 bajty ,  před 12 lety
m
robot přidal: tr:Yalıtkan odebral: vi:Chất cách điện; kosmetické úpravy
m (doplnění externího odkazu)
m (robot přidal: tr:Yalıtkan odebral: vi:Chất cách điện; kosmetické úpravy)
'''Dielektrikum''' je [[Elektrický izolant|izolant]], který má schopnost polarizace (tedy být polarizován). Izolanty jsou podmnožinou dielektrik, každý izolant je dielektrikem, nikoli však kažké dielektrikum izolantem.
 
== Polarizace dielektrika ==
[[souborSoubor:dielektrikum_polarni.svg|thumb|Schéma polárního dielektrika v elektrickém poli.]]
[[souborSoubor:dielektrikum_nepolarni.svg|thumb|Schéma nepolárního dielektrika v elektrickém poli.]]
 
Vložením izolantu do [[Elektrické pole|elektrického pole]] nastává jev, který se nazývá '''polarizace dielektrika'''. Při polarizaci se z [[atom]]ů nebo [[Molekula|molekul]] dielektrika (''nepolární'' dielektrikum) působením přitažlivé a odpudivé [[Elektrická síla|elektrické síly]] stanou '''elektrické dipóly''' – dojde k ''nesymetrickému'' rozložení částic s elektrickým nábojem uvnitř atomů nebo molekul (blíž k jedné straně [[elektron]]y, blíž ke druhé straně [[Atomové jádro|jádro]] atomu). Taková polarizace se nazývá '''atomová polarizace'''. Některé látky (''polární'' dielektrika, např. [[voda]]) obsahují elektrické dipóly i bez působení vnějšího elektrického pole. Jejich směr je ale chaotický a při polarizaci dojde pouze k uspořádání dipólů do jednoho směru. Taková polarizace se nazývá '''orientační polarizace'''.
 
Všechny elektrické dipóly mají při polarizaci stejnou polaritu opačnou k polaritě vnějšího elektrického pole. Tím se velikost vnějšího elektrického pole zmenšuje. Poměr [[Elektrická intenzita|intenzity]] ''E<sub>0</sub>'' vnějšího elektrického pole k intenzitě výsledného elektrického pole ''E'' udává [[relativní permitivita]] dielektrika ''&epsilon;ε<sub>r</sub>'':
 
:<math>\varepsilon _r= \frac {E_0}{E}</math>
 
== Vodivost dielektrik ==
:<math>G = \sigma\cdot\frac {S}{d}</math>
:σ… měrná vodivost
Ve slabých polích jsou příčinou vzniku volných nosičů nábojů cizí atomy nebo příměsi které '''disociují'''. Vodivost ve slabých polích má [[Ion|iontový]] charakter.
 
=== Příčina vodivosti ===
Elektrony se pohybují a naráží na neutrální částice (nárazová [[ionizace]]), které '''ionizují'''. Při velkém počtu částic je částic tolik, že izolant přestává izolovat a dochází k elektrickému průrazu.
 
=== Průraz dielektrika ===
 
Působením silného elektrického pole může dojít k [[průraz]]u dielektrika, tzn. uvnitř dielektrika se vytvoří vodivé spojení, kterým může procházet [[elektrický proud]]. Po dráze elektrického proudu se díky velké elektrické síle vytrhují [[elektron]]y z atomů nebo molekul. Může dojít k trvalému nebo k dočasnému poškození dielektrika.
|}
 
== Dielektrické ztráty ==
 
Při působení elektrického pole na dielektrikum (kondenzátor) se část elektrické energie přemění v teplo, kterým se dielektrikum ohřívá.<br />
Dielektrickou ztrátu si lze představit z jednoduchého modelu. Pokud máme ideální kondenzátor bez ztrát elektrické energie, pak proud předbíhá napětí v kondenzátoru o "fí" = 90° (střídavé napětí). V případě reálného kondenzátoru je ale posun proudu vůči napětí menší než "fí" < 90°, což je způsobeno tím, že část elektrické energie se přeměnila na teplo. A tato energie je dána zbytkem úhlu do 90°, tedy "ztrátový úhel" = 90° minus "fí (reálného kondenzátoru)". Tangens tohoto úhlu odpovídá dielektrické ztrátě.
 
== Použití dielektrik ==
 
Elektrické izolanty se používají především k ''izolaci'' [[Elektrický vodič|elektrických vodičů]] (kabelů), k oddělení vodivých částí [[Elektrický spotřebič|spotřebičů]], ke zvýšení [[Elektrická kapacita|kapacity]] [[kondenzátor]]ů.
 
== Související články ==
 
*[[Elektřina]]
[[sk:Dielektrikum]]
[[sl:Dielektrik]]
[[tr:Yalıtkan]]
[[uk:Діелектрики]]
[[vi:Chất cách điện]]
[[zh:介電質]]
1 430 051

editací