Elektrický proud v plynech: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+kat, +iw
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: en:Electric arc; kosmetické úpravy
Řádek 3:
Podmínky, za kterých se plyn stane [[Elektrická vodivost|vodivým]], jsou: ''silné'' [[elektrické pole]], ''vysoká'' [[teplota]] nebo ''nízký'' [[tlak plynu]].
 
== Elektrický výboj ==
 
'''Silné elektrické pole''' způsobí vytrhávání [[elektron]]ů z [[atom]]ů a [[Molekula|molekul]] plynu ([[Ionizace|ionizaci]] plynu). [[Elektrický proud]] za této podmínky se nazývá '''elektrický výboj''' (též ''jiskrový výboj'' nebo ''bleskový výboj'', ''jiskra'', ap.) a je tvořen směsí volných elektronů a kladných, příp. záporných [[Ion|iontů]] v plynu. Elektrický výboj trvá většinou krátce - do doby vybití vnějšího elektrického pole - ale jeho velikost může být velmi vysoká, protože se jedná o krátkodobé uvolnění nahromaděné potenciální [[Elektrická energie|elektrické energie]].
Řádek 9:
Elektrický výboj pozorujeme při bouřce jako [[blesk]], kolem elektrického vedení s vysokým [[Elektrické napětí|napětím]], při spínání nebo vypínání silnějších [[Elektrický spotřebič|elektrických spotřebičů]], při vzájemném [[tření]] umělohmotných kusů oblečení, a podobně
 
== Elektrický oblouk ==
 
Vysoká teplota znamená velkou [[Kinetická energie|kinetickou energii]] částic plynu, při jejichž nárazech může docházet k vyrážení elektronů z atomů nebo molekul. Elektrický proud v plynu za vysoké teploty se nazývá '''elektrický oblouk''' a je tvořen směsí elektronů a iontů. Vyznačuje se velmi jasným světelným [[záření]]m, které se využívá v [[Oblouková lampa|obloukových lampách]]. Vysoké teploty elektrického oblouku se rovněž využívá při obloukovém svařování, řezání plechů nebo v elektrických tavících pecích.
Řádek 15:
Elektrický oblouk objevil roku [[1812]] britský vědec [[Humphry Davy]].
 
== Elektrický výboj za nízkého tlaku ==
 
Snížením tlaku v plynu (vyčerpáním částic) dojde ke zvětšení [[Střední volná dráha|střední volné dráhy]] částic plynu. Tím mohou částice dosáhnout větší [[rychlost]]i, a tedy kinetické energie dostatečné k ionizaci – vytrhávání elektronů z atomů a molekul plynu. Elektrický proud za této podmínky se nazývá '''elektrický výboj za nízkého tlaku''' (též ''doutnavý výboj'') a je způsoben směsí elektronů a iontů. Tento elektrický výboj se vyvolává v trubicích s vyčerpaným vzduchem (výbojové trubice, [[Katodová trubice|katodové trubice]]), případně naplněné nějakým plynem. Různé druhy plynu a různé tlaky vyvolávají různé [[Světlo|světelné]] jevy, které se využívají mj. v [[Zářivka|zářivkách]] a [[doutnavka|doutnavkách]].
 
== Související články ==
* [[Elektřina]]
* [[Elektrický proud v pevných látkách]]
Řádek 34:
[[de:Lichtbogen]]
[[el:Βολταϊκό τόξο]]
[[esen:ArcoElectric eléctricoarc]]
[[eo:Elektra arko]]
[[es:Arco eléctrico]]
[[fa:قوس الکتریکی]]
[[fi:Valokaari]]
[[fr:Arc électrique]]
[[he:קשת חשמלית]]
[[is:Ljósbogi]]
[[it:Ionizzazione dei gas]]
[[ja:電弧]]
[[he:קשת חשמלית]]
[[lv:Lokizlāde]]
[[lt:Elektros lankas]]
[[lv:Lokizlāde]]
[[nl:Vlamboog]]
[[ja:電弧]]
[[no:Lysbue]]
[[pl:Łuk elektryczny]]
Řádek 51 ⟶ 53:
[[scn:Faidda]]
[[sk:Elektrický oblúk]]
[[fi:Valokaari]]
[[sv:Ljusbåge]]
[[uk:Розряд дуговий]]