Nová věcnost: Porovnání verzí

'''Nová věcnost''' (něm. ''Neue Sachlichkeit'', angl. ''New Objectivity'') je označení pro umělecký směr v [[malířství]], [[fotografie|fotografii]], literatuře, filmovém umění a architektuře, který byl důležitý zejména v [[Německo|Německu]] ve 20. letech 20. století. Termín vytvořil kritik [[Gustav Friedrich Hartlaub]] po retrospektivní výstavě v [[Mannheim]]u roku [[1925]]. Nová věcnost je z hlediska dějín umění spojovacím článkem mezi [[expresionismus|expresionismem]] (ze kterého vyrůstala a vůči kterému se zároveň vymezovala), [[dadaismus|dadaismem]] a [[surrealismus|surrealismem]]. Měla velký vliv na [[socialistický realismus]]. Nová věcnost oproti [[subjektivita|subjektivistickým]] směrům od radikálního expresionismu až po kubismus vyzdvihla význam objektu. Její vývoj byl prerušen nástupem [[nacismus|nacismu]] roku [[1933]].

*O. Dix

*Kanoldt

*G. Schrimpf

 

Ateliér reklamní fotografie – dějiny oboru 2007/2008</ref> Tato skupina představovala nový směr, kterým se vydala fotografie v Evropě - tzv. ''nemanipulovaná fotografie''.<ref>Disk, časopis pro studium dramatického umění, 6. prosinec 2003</ref> V Československu zastupoval tento směr [[Josef Sudek]], jehož volná tvorba na přelomu 20. a 30. let splývala s užitou, byly to všechno ostře a detailně vykreslené fotografie, podobné Strandovým nebo Westonovým.<ref name="Dufek">Antonín Dufek, ''Josef Sudek neznámý - salonní fotografie 1918 - 1942'', nakladatelství Kant, Moravská gelerie v Brně, 2006, ISBN 80-7027-157-4</ref>

 

Fotografové [[Boris Ignatovič]] společně s [[Alexandr Rodčenko|Alexandrem Rodčenkem]] byli jedněmi z organizátorů a vedoucích skupiny ''Říjen'' (''Oktjabr''). Ve 30. letech se podíleli na propagaci nové věcnosti v Rusku. Využívali speciální techniky, například [[Sabatierův efekt]], porušení citlivé vrstvy retikulací (zvrásnění, mřížkování<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/retikulace</ref>), fokalk (tepelná destrukce citlivé vrstvy skleněné fotografické desky<ref>http://www.moravska-galerie.cz/igalerie/output/tch000017_1.html</ref>) a struktáž (kresba fotografickými roztoky - vývojkou nebo ustalovačem<ref>http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/98246-struktaz</ref>). V kompozici využívali úhlopříčky, dvojexpozice, montáž, koláž, kombinaci s kresbou nebo typografií. Invenční prací s úhlem pohledu, místem snímání a kompozicí dával Rodčenko a jeho příznivci svým snímkům dynamiku, která se ukázala jako účinný způsob tlumočení myšlenky.<ref>http://itf.fpf.slu.cz/studenti/petak.doc</ref>

 

Je obdobný směr, který ovlivnil německou literaturu v letech 1923-1930.<ref>http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/424167-nova-vecnost</ref> Hlavními představiteli byli [[Egon Erwin Kisch]] a [[Alfred Doeblin]], kteří našli inspiraci v popisném stylu Jamese Joyce.<ref>http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=149</ref>

[[Soubor:Goethe University Frankfurt Poelzig Building Panorama.jpg|thumb|Budova Goethovy univerzity z jihu.]]

V architektuře se tento směr nijak samostatně neprojevil, nicméně zastával stejné myšlenky jako měl [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhaus]]

- kladl funkci nad formu. [[Krása]] budovy byla zcela závislá na její funkčnosti a efektivitě.<ref>http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=149</ref>

 

Tento směr se v hudbě řídí zákony barokní [[polyfonie]]. Klade důraz na antiromantický hudební projev, pevnou rozumovou hudební konstrukci, rytmickou motoriku a potlačení citové složky. Ve spojení s tímto stylem se hovoří také o expresionismu a neoklasicismu. Přichází ve dvacátých letech 20. století vedle atonality a revoluční dodekafonie. Protagonistou byl německý skladatel [[Paul Hindemith]].<ref>http://www.radioservis-as.cz/archiv03/4303/43tipy5.htm</ref>

 

{{Citát|Hraj jako stroj, považuj klavír za bicí nástroj...|Paul Hindemith}}

 

<references />

{{Pahýl - fotografie}}

{{Portál Fotografie}}

{{Fotografické styly}}

[[Kategorie:Umělecké směry]]

[[Kategorie:Fotografie]]

[[no:Neue Sachlichkeit]]

[[pl:Nowa Rzeczowość]]

[[ru:Новая вещественность]]

[[sk:Nová vecnosť]]