Proton (nosná raketa): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 3:
 
Raketa Proton existuje v řadě dvou až čtyřstupňových variant. Původní dvoustupňová varianta měla nosnost na nízkou oběžnou dráhu kolem 12,2 tuny, poslední vylepšené verze základní třístupňové varianty dopraví na oběžnou dráhu ve výši kolem 200 km se sklonem 51,6° až 25 tun. Motory pro první stupeň vyvinula konstrukční kancelář [[OKB-456]] pod vedením [[Valentin Pavlovič Gluško|V. P. Gluška]] (nyní NPO Energomaš, НПО Энергомаш им. академика В. П. Глушко) v městě [[Chimki]] na okraji Moskvy. Motory pro druhý a třetí stupeň jsou dílem konstruktéra [[Semjon Andrijevič Kosberg|S. A. Kosberga]] z konstrukční kanceláře [[OKB-154]] (nyní Konstrukční kancelář chemické automatizace, KBChA, Конструкторское бюро химической автоматики, КБХА) ve Voroněži. Inerciální řídicí systém vyvinul v Moskvě Vědecko-výzkumný ústav [[NII-885]] (НИИ-885, Научно-исследовательский институт № 885), řízený [[Nikolaj Alexejevič Piljugin|N. A. Piljuginem]]. Všechny základní tři stupně používají skladovatelné pohonné látky; jako okysličovadlo je užíván [[oxid dusičitý]], jako palivo [[asymetrický dimethylhydrazin]]. Čtyřstupňové varianty slouží k vynášení [[umělá družice|družic]] o vzletové hmotnosti do 3 tun na [[geostacionární dráha|stacionární dráhy]], případně [[kosmická sonda|kosmických sond]] do meziplanetárního prostoru a k [[planeta|planetám]]. Nosné rakety tohoto typu jsou vypouštěny z [[kosmodrom]]u [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]], kde jsou k dispozici celkem čtyři rampy, a to rampy č. 23 a 24 na komplexu 81 a rampy č. 39 a 40 na komplexu 200.
 
== Historie ==
 
== Typy nosných raket rodiny Proton ==