Přistávací modul: Porovnání verzí

Přidáno 10 bajtů ,  před 12 lety
m
robot změnil: nv:Máaz yiikáá nandahiʼ; kosmetické úpravy
m (robot přidal: es:Aterrizador)
m (robot změnil: nv:Máaz yiikáá nandahiʼ; kosmetické úpravy)
'''Přistávací modul''' je část [[Kosmická loď|kosmické lodi]] nebo [[Kosmická sonda|sondy]] určená pro přistání na povrchu cílového tělesa, [[Planeta|planety]], [[Měsíc (satelit)|měsíce]], [[kometa|komety]] apod. mimo Zemi (k přistání na Zemi je určený návratový modul). Přistávací modul zpravidla sestává z vědeckého vybavení a systému sestupu a přistání. Pro přistání na tělesa bez atmosféry se používají brzdící raketové motory, nebo pouze manévrovací motorky. V případě přistání na tělesech s atmosférou je přistávací modul obvykle vybaven tepelným štítem a padáky, v závěrečné fázi přistání používá manévrovací motorky nebo nafukovací vaky.
 
== Přistání na kometách a asteroidech ==
V rámci programu [[Rosetta (sonda)|Rosetta]] (start 2. března 2004) se v roce 2014 plánuje přistání přistávacího modulu na kometu 67/P Čurjumova-Gerasimenko. Vzhledem k nízké gravitaci komety je přistávací modul vybaven harpunou, která ukotví modul na kometě.<ref>[http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=81 Rosetta]</ref> Tato technika přistání byla navržena pracovníkem [[Jet Propulsion Laboratory]] Eugenem Lallym.
 
Na podobném malém tělese, planetce Eros, přistála sonda [[NEAR Shoemaker]] pomocí manévrovacích motorků, přestože původně se z přistáním nepočítalo.<ref>[http://www.lib.cas.cz/space.40/1996/008A.HTM NEAR Shoemaker na Space 40]</ref> Sondě [[Hayabusa (sonda)|Hayabusa]] se na planetce Itokawa podařilo přistát stejným způsobem,<ref>[http://www.lib.cas.cz/space.40/2003/I019A.HTM Hayabusa na Space 40]</ref> ale odběr vzorků byl pravděpodobně neúspěšný. Sonda se nyní vrací k Zemi.
 
== Přistání na Měsíci ==
[[Soubor:Luna 9 landing capsule.jpg|thumb|přistávací modul [[Luna 9|Luny 9]]]]
Sondy programu [[Program Ranger|Ranger]] a prvních [[Program Luna|Lun]] na povrch Měsíce pouze dopadly.
Sondy Luna, Surveyor i lodě Apollo přistávaly s použitím raketového brzdícího motoru.
 
== Přistání na Titanu ==
Sonda [[Huygens (sonda)|Huygens]], prakticky přistávací modul sondy [[Sonda Cassini|Cassiny]], byla připravena na přistání jak na pevném tak na kapalném povrchu. Přistání zajišťoval padákový systém.<ref>[http://www.lib.cas.cz/space.40/1997/I061C.HTM Sonda Huygens na encyklopedii Space 40]</ref> Podmínky se ukázaly být mírnější a modul nakonec pracoval několikanásobně déle (4 hodiny) proti předpokladům.
 
== Přistání na Venuši a Marsu ==
[[Soubor:Viking Mission Profile.gif|thumb|průběh letu sond Viking]]
Programy [[Program Veněra|Veněra]] a [[Program Vega|Vega]] používaly přistávací moduly vybavené brzdícím prstencem. Moduly sond Vega nesly též atmosférické balóny.<ref>[http://www.lib.cas.cz/space.40/INDEX1.HTM Vega na Space 40]</ref>
Sovětské sondy [[Program Mars|Mars]] byly odvozeny od Luny 9 s přidaným tepelným štítem, chránícím sondu při vstupu do atmosféry. Sondy [[Program Viking|programu Viking]], neúspěšný [[Mars Polar Lander]] a [[Phoenix (sonda)|Phoenix]] přistávaly pomocí kombinace padáků a stabilizačních motorků. Sondy [[Beagle 2]], [[Mars Pathfinder]] a [[Mars Exploration Rover]] využívaly k měkkému dopadu navíc i nafukovací vaky.<ref>[http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=35 Beagle 2]</ref><ref>[http://www.aldebaran.cz/sondy/sondy/96_Mars_Pathfinder.html Mars Pathfinder]</ref><ref>[http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=37 Mars Exploration Rover]</ref>
 
== Reference ==
<references/>
 
[[it:Lander]]
[[lv:Nolaižamais aparāts]]
[[nv:Máaz yiikáá nandahi'nandahiʼ]]
[[pl:Lądownik]]
[[pt:Aterrissador]]
172 058

editací