Evoluční psychologie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: bg:Еволюционна психология; kosmetické úpravy
Řádek 13:
== Obecná evoluční teorie ==
 
Myšlenka, že organismy se skládají z množství částí, které mají různé funkce (tj. že živé věci jsou svým způsobem stroje) se táhne již od [[Aristotelés|Aristotela]]. Tato představa je základem moderní medicíny a biologie. Zatímco někteří považovali fakt, že organismy jsou evidentně uzpůsobeny svému prostředí za důkaz Boží existence, [[Charles Darwin]] a [[Alfred Russel Wallace]] přišli s teorií tzv. [[přírodní výběr|přírodního výběru]] v níž poskytly první vědecké důkazy o tom, že původ funkčního designu světa přírody není dílem nadpřirozeného tvůrce.
 
Evoluční psychologie je zakotvena na principech evoluční teorie. Mnohdy je chápána nejen jako jedna z psychologických disciplín, ale jako způsob jímž může být evoluční teorie použita jako meta-teoretický základ na němž lze zkoumat celý obor psychologie.
Řádek 30:
Darwin a Wallace se domnívali, že přírodní a pohlavní výběr a nikoliv nějaký nadpřirozený tvůrce vysvětlují proč organismy sestávají z množství funkčních mechanismů, které představují překvapivě komplexní prvky designu. Tato teorie má dva důležité důsledky pro povahu těchto mechanismů, včetně mechanismů v lidském mozku. Jednak z ní vyplývá, že všechny vrozené mechanismy musí sloužit nějké funkci, které v širším smyslu zvyšuje reprodukci organismu. A druhým důsledkem je, že nejlepší pochopení každého mechanismu je možné ve vztahu k prostředí v němž se vyvinul.
 
=== Inkluzivní zdatnost ===
 
Teorie [[Inkluzivní zdatnost]]i (v orig. inclusive fitness) byla navržena [[William D. Hamilton|Williamem D. Hamiltonem]] v roce 1964 jako revize evoluční teorie a jde o kombinaci přírodního výběru, pohlavního výběru a příbuzenského výběru. I svým názvem se odkazuje k součtu jedincova vlastního reprodukčního úspěchu s dopadny jedincových akcí na reprodukční úspěch jeho genetických příbuzných. Obecná evoluční teorie ve své moderní podobně '''je''' v podstatě teorií inkluzivní zdanosti.
 
Teorie inkluzivní zdatnosti vyřešila i otázku evoluce „altruismu“. Před-Hamiltonovský pohled na altruismus operoval [[skupinový výběr|skupinovým výběrem]]: představou, že se altruismus vyvinul ve prospěch skupiny, druhu. Problém je v tom, že pokud organismus ve skupině způsobí sám sobě náklady ovlivňující jeho zdatnost ve prospěch jiných členů skupiny (tedy např. jedná "altruisticky"), pak tento organismus redukuje vlastní schopnost přežití a reprodukce a tudíž redukuje i pravděpodobnost předání svých vlastních altruistických znaků. A co víc, organismus, který by z altruistického aktu pouze těžil ve prospěch vlastní zdanosti by pravděpodobnost vlastního přežití a reprodukce zvyšoval, tudíž by se zvyšovala pravděpodobnost předání jeho "sobeckého" chování.
Řádek 63:
[[Kategorie:Evoluční biologie]]
 
[[bg:Еволюционна психология]]
[[bn:বিবর্তনীয় মনোবিজ্ঞান]]
[[da:Evolutionær psykologi]]