Národní lékařská knihovna: Porovnání verzí

Počátky vzniku první lékařské knohovny se datují do 18. století. Za datum vzniku se dá považovat rok [[1726]], kdy byl v renovovaném [[Karolinum|Karolinu]] otevřen fond knih právnických, lékařských a historických. Již v roce [[1746]] zde měli čtenáři k dispozici 1136 lékařských textů. Po sloučení [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitských]] knihoven s knihovnami v Karolinu ([[1777]]) byly lékařské texty společně s ostatními univerzitními již obsaženy v nocě vzniklé ''c. k. veřejné univerzitní knihovně''. V této době však knihovna neobsahovala všechny důležité lékařské texty a zcela nevyhovovala nárokům čtenářů. <ref name="NLK">''Národní lékařská knihovna, informační centrum medicíny, Praha, 2001'', str. 4</ref>

Později docházelo k zakládání knihoven na klinikách a fakultních pracovištích. První nejznámější tohoto druhu byly zakládány na počátku 19. století. Jendou z takových byla např. knihovna porodnické kliniky založená roku [[1819]] [[Antonín Jan Jungmann|Antonínem Janem Jungmannem]]. <ref name="NLK" />

Později se [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|lékařská fakulta]] dále rozvíjela. Vznikla tzv. ''Pražská lékařská škola'', která měla za cíl fakultu dále rozvíjet, jak zakládáním nových klinik, tak i doplňováním knih z lékařského prostředí. Její zásluhou vzniklo [[6. leden|6. ledna]] [[1841]] z prostředků lékařské fakulty ''Prager medizinisches Lesemuseum'', které již nabízelo větší množství publikací. Sídlo ''Lesemusea'' bylo v Martinské ulici na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]]. Lesemuseum také iniciovalo a provádělo v posluchárně Karolina každý měsíc vědecké schůze s přednáškami, přístupné pro všechny lékaře. Od roku [[1944]] byly tyto přednášky specializované. V roce [[1845]] již ''Lesemuseum'' obsahovalo 2200 svazků a v roce [[1849]] se přestěhovalo do budovy Karolina. Od roku [[1873]] přešlo ''Lesemuseum'' do správy doktorských sborů, které se tehdy od fakulty oddělily, a od této doby již působily jako samostatné spolky. Dle údajů z roku [[1888]] mělo museum 3638 titulů. <ref name="NLK2">''Národní lékařská knihovna, informační centrum medicíny, Praha, 2001'', str. 4-6</ref>

Na počátku 20. století a po vzniku samostatného [[Československo|Československa]] bylo z finančních důvodů nutné knihovnu uzavřít. V roce [[1923]] však tehdejší ministerstva školství a práce knihovnu odkoupila a ta přešla pod vlastnictví tehdejšího ministerstva školství. Od roku [[1924]] byl opět její provoz spuštěn. V roce [[1931]] došlo k jejímu přemístění do nově postaveného ''Lékařského domu'' v Sokolské ulici poblíž náměstí I. P. Pavlova a byla spojena se zde nově vybudovanou lékařskou knihovnou. <ref name="NLK2" />

V roce [[1949]] inscenovalo tehdejší ministerstvo zdravotnictví vznik dvou samostatných pracovišť: ''Ústřední'', později ''Státní lékařská knihovna'' a ''Zdravotnické dokumentační středisko'' (od [[1952]] ''Ústav pro zdravotnickou dokumentaci''). V roce [[1961]] byly tyto instituce sloučeny a až do roku [[1977]] nesl ústav název ''Státní ústav pro zdravotnickou dokumentační a knihovnickou službu''. Od kou 1977 nesla instituce název ''Ústav vědeckých lékařských informací'' a od roku [[1992]] nese dnešní název ''Národní lékařská knihovna''. <ref>''Národní lékařská knihovna, informační centrum medicíny, Praha, 2001'', str. 7</ref>

Po zřízení nové budovy ''Lékařského domu'' v roce [[1931]], inicioval v roce [[1934]] lékař [[František Šamberger]] zřízení lékařského muzea, které by shromažďovalo a uchovávalo památky českého lékařského stavu. Po výzvách v tisku se začaly shromažďovat sbírkové předměty a knihy, především z darů lékařů. V roce [[1938]] vznikla snaha o sehnání prostředků pro financování. Od roku [[1939]] však po dlouhou dobu provázelo muzeum stěhování a neustálé změny orgánů, pod které mělo spadat. V této době se až do roku [[1962]] zdravotnické muzeum nijak nerozvíjelo a de facto pouze "existovalo". V roce 1962, na datum 100. výročí ''Spolku českých lékařů'', které bylo novým organizátorem muzea, bylo rozhodnuto o oživení funkce muzea a byly pro něj vyčleněny i nové místnosti v [[Pařížská (Praha)|Pařížské ulici]], na [[Malé náměstí (Praha)|Malém náměstí]] a v prostorách bývalého kostela Pod Petřínem. V roce [[1965]] byl však projekt opět pozastaven a knihy byly uloženy do prostor [[Psychiatrická léčebna Bohnice|Psychiatrického ústavu v Bohnicích]]. V dnešní podobě působí Zdravotnické muzeum od roku [[1997]], v nádvorním domku v prostorách ''Národní lékařské knihovny'' a jeho činnost je již obnovena. <ref>http://www.nlk.cz/zdravotnicke-muzeum/historie-muzea</ref>

V denšní době nabízí NLK vypůjčování lékařských publikací pro širokou veřejnost. Využívá své sbírky z budovy v Praze v Sokolovské ulici, ze zde umístěného Zdravotního muzea (staré tisky) a z [[depozitář]]ů na [[Albertov]]ě (časopisy), v [[Thomayerova nemocnice|Thomayerově nemocnici]] v [[Krč]]i (slouží pouze jako sklad) a ve [[Hředle|Hředlích]] (umístění nejstaršího knihovního fondu). <ref>http://www.nlk.cz/informace-o-nlk/fondy-a-sbirky/ulozeni-a-dostupnost-fondu</ref>

<references />