Národní lékařská knihovna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m adresa, zřiz. |
m →Knihovní fondy: nová sekce |
||
Řádek 17:
=== Poválečná historie ===
V roce [[1949]] inscenovalo tehdejší ministerstvo zdravotnictví vznik dvou samostatných pracovišť: ''Ústřední'', později ''Státní lékařská knihovna'' a ''Zdravotnické dokumentační středisko'' (od [[1952]] ''Ústav pro zdravotnickou dokumentaci''). V roce [[1961]] byly tyto instituce sloučeny a až do roku [[1977]] nesl ústav název ''Státní ústav pro zdravotnickou dokumentační a knihovnickou službu''. Od kou 1977 nesla instituce název ''Ústav vědeckých lékařských informací'' a od roku [[1992]] nese dnešní název ''Národní lékařská knihovna''.
== Lékařské muzeum ==
Po zřízení nové budovy ''Lékařského domu'' v roce [[1931]], inicioval v roce [[1934]] lékař [[František Šamberger]] zřízení lékařského muzea, které by shromažďovalo a uchovávalo památky českého lékařského stavu. Po výzvách v tisku se začaly shromažďovat sbírkové předměty a knihy, především z darů lékařů. V roce [[1938]] vznikla snaha o sehnání prostředků pro financování. Od roku [[1939]] však po dlouhou dobu provázelo muzeum stěhování a neustálé změny orgánů, pod které mělo spadat. V této době se až do roku [[1962]] zdravotnické muzeum nijak nerozvíjelo a de facto pouze "existovalo". V roce 1962, na datum 100. výročí ''Spolku českých lékařů'', které bylo novým organizátorem muzea, bylo rozhodnuto o oživení funkce muzea a byly pro něj vyčleněny i nové místnosti v [[Pařížská (Praha)|Pařížské ulici]], na [[Malé náměstí (Praha)|Malém náměstí]] a v prostorách bývalého kostela Pod Petřínem. V roce [[1965]] byl však projekt opět pozastaven a knihy byly uloženy do prostor [[Psychiatrická léčebna Bohnice|Psychiatrického ústavu v Bohnicích]]. V dnešní podobě působí Zdravotnické muzeum od roku [[1997]], v nádvorním domku v prostorách ''Národní lékařské knihovny'' a jeho činnost je již obnovena.
== Knihovní fondy ==
| |||