Počátky vzniku první lékařské knohovny se datují do 18. století. Za datum vzniku se dá považovat rok [[1726]], kdy byl v renovovaném [[Karolinum|Karolinu]] otevřen fond knih právnických, lékařských a historických. Již v roce [[1746]] zde měli čtenáři k dispozici 1136 lékařských textů. Po sloučení [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitských]] knihoven s knihovnami v karolinuKarolinu ([[1777]]) byly lékařské texty společně s ostatními univerzitními již obsaženy v nocě vzniklé ''c. k. veřejné univerzitní knihovně''. V této době však knihovna neobsahovala všechny důležitélékařskédůležité lékařské texty a zcela nevyhovovala nárokům čtenářů.
Později docházelo k zakládání knihoven na klinikách a fakultních pracovištích. První nejznámější tohoto druhu byly zakládány na počátku 19. století. jendouJendou z takových byla např. knihovna porodnické kliniky založená roku [[1819]] [[Antonín Jan Jungmann|Antonínem Janem Jungmannem]].
=== Lesemuseum ===
Později se [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|lékařská fakulta]] dále rozvíjela. a vzniklaVznikla tzv. ''Pražská lékařská škola'', která měla za cíl fakultu dále rozvíjet, jak zakládáním nových klinik, tak i doplňováním knih z lékařského prostředí. Její zásluhou vzniklo [[6. leden|6. ledna]] [[1841]] z prostředků lékařské fakulty ''Prager medizinisches Lesemuseum'', které již nabízelo větší množství publikací. Sídlo ''Lesemusea'' bylo v Martinské ulici na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]]. Lesemuseum také iniciovalo a provádělo v posluchárně Karolina každý měsíc vědecké schůze s přednáškami, přéstupnépřístupné ropro všechny lékaře. Od roku [[1944]] byly tyto přednášky specializované. V roce [[1845]] již ''Lesemuseum'' obsahovalo 2200 svazků a v roce [[1849]] se přestěhovalo do budovy Karolina. Od roku [[1873]] přešlo ''Lesemuseum'' do správy doktorských sborů, které se tehdy od fakulty oddělily, a od této doby již působily jako samostatné spolky. Dle údajů z roku [[1888]] mělo museum 3638 titulů.
Na počátku 20. století a po vzniku samostatného [[Československo|Československa]] bylo však z finančních důvodů nutné knihovnu uzavřít. V roce [[1923]] však tehdejší ministerstva školství a práce knihovnu odkoupila a ta přešla pod vlastnictví tehdejšího ministerstva školství. Od roku [[1924]] byl opět její provoz spuštěn. V roce [[1931]] došlo k jejímu přemístění do nově postaveného ''Lékařského domu'' v Sokolské ulici poblíž náměstí I. P. Pavlova a byla spojena se zde nově vybudovanou lékařskou knihovnou.
=== Poválečná historie ===
V roce [[1949]] inscenovalo tehdejší ministerstvo zdravotnictví vznik dvou samostatných pracovišť: ''Ústřední'', později ''Státní lékařská knihovna'' a ''Zdravotnické dokumentační středisko'' (od [[1952]] ''Ústav pro zdravotnickou dokumentaci''). V roce [[1961]] byly tyto instituce sloučeny a až do roku [[1977]] nesl ústav název ''Státní ústav pro zdravotnickou dokumentační a knihovnickou službu''. Od kou 1977 nesla instituce název ''UstavÚstav vědeckých lékařských informací'' a od roku [[1992]] nese dnešní název ''Národní lékařská knohovnaknihovna''.
