Verze z 7. 12. 2008, 03:03 editovat JagRoBot (diskuse \| příspěvky) 34 224 editací m Robot automaticky upravil odkaz na Portál Umění ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 9. 2009, 22:08 editovat zrušit editaci Marv1N (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 18 174 editací m kats, typo... Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[~~image~~Soubor:~~corot.villedavray.750pix~~Camille Corot-Nadar.jpg\|thumb\|right\|~~''Ville~~200px\|Camille ~~d’Avray''~~Corot]] '''Jean-Baptiste Camille Corot''' ([[26. červenec\|26. července]] [[1796]] – [[22. únor]]a [[1875]]) byl [[Francie\|francouzský]] malíř, [[krajinář]]. == Corot a umění == Corot byl vedoucí uměleckou osobností [[~~Barbizon~~Barbizonská škola\|barbizonské]] malířské školy]] ve Francii v polovině [[19. století]]. Byl ústřední postavou krajinářského [[malířství]]. Pro jeho práce je typické současné propojení [[neoklasicismus\|neoklasicismu]] a počínajícího plenérového [[impresionismus\|impresionismu]]. Právě jemu patřilo zvolání [[Claude Monet]]a: „Je zde pouze jediný umělec - Corot. My nejsme nic ve srovnání s ním, nic.“ Neméně významný je Corotův příspěvek k figurálnímu malířství: [[Edgar Degas\|Degas]] dokonce upředňostňoval Corotovy postavy před krajinami a figurální motivy malované [[Pablo Picasso\|Picassem]] v klasickém stylu jsou považované za Picassovu poctu Corotovu stylu. Historici volně dělí jeho práci do jednotlivých období, ale hranice nejsou přesně dané, k čemuž také příspíval Corotův zvyk dokončit obraz někdy až léta poté, co ho začal malovat. [[Soubor:corot.villedavray.750pix.jpg\|thumb\|right\|''Ville d’Avray'']] V časném období maloval tradičním stylem a akademicky – s detailní přesností, jasnými obrysy a kompozicí. Poté co dosáhl 50 let se jeho rukopis změnil – větším výběrem odstínů a vyzařuje více poetiky. O 20 let později (přibližně od r. [[1865]]) jeho styl přechází zcela k mysterii a poezii. Tyto známky vývoje jeho projevu jsou zřetelné v přechodu od tradičního plenérového malování v mládí, přes teplé přírodní odstíny, k atelierové malbě krajin zahalených do uniformních tónů stříbrné barvy v pozdějším věku. Ve svých posledních 10 letech se v pařížských uměleckých kruzích stává „Père (otec) Corot“,- je zde srdečně vítán a obecně uznán za jednoho z pěti světově největších krajinářů všech dob – na úrovni takových jako [[Meindert Hobbema\|Hobbema]], [[Claude Lorrain]], [[William Turner\|Turner]] a [[John Constable\|Constable]]. Řádek 13 ⟶ 14: == Biografie == Camille Corot se narodil v [[Paříž]]i [[1796]], v nyní zbouraném domě, na nábřeží poblíž rue du Bac. Jeho rodina patřila k buržoazii a tak na rozdíl od svých uměleckých kolegů, nikdy neměl nouzi o peníze. Poté co získal vzdělání v [[Rouen]]u byl dán do učení k obchodníku se suknem. Nesnášel však komerční způsob života a pohrdal tím čemu říkal “obchodní triky”. Přesto zde poctivě setrval do svých 26 let, kdy otec svolil k přestupu na uměleckou dráhu. Corot se něco málo naučil od svých učitelů. Navštívil třikráte [[Itálie\|Itálii]], dvě z jeho [[Řím]]ských studií jsou vystaveny v [[Louvre\|Louvru]]. Byl řádným přispěvatelem Salonu, a díky tomu byl francouzskou vládou v r. [[1846]] vyznamenán [[~~řád~~Řád ~~Čestné~~čestné legie\|~~řádem~~Řádem ~~Čestné~~čestné legie]] a v r. [[1867]] povýšen na důstojníka. Přesto si řada Corotových přátel myslela, že nebyl formálně doceněný. Proto mu v r. [[1874]], krátce před smrtí, darovali zlatou medaili. Zemřel v [[Paříž]]i a je pohřben na slavném pařížském hřbitově [[Père Lachaise]].▼ ~~[[Soubor:Camille Corot-Nadar.jpg\|thumb\|right\|200px\|Camille Corot]]~~ ▲Camille Corot se narodil v [[Paříž]]i [[1796]], v nyní zbouraném domě, na nábřeží poblíž rue du Bac. Jeho rodina patřila k buržoazii a tak na rozdíl od svých uměleckých kolegů, nikdy neměl nouzi o peníze. Poté co získal vzdělání v [[Rouen]]u byl dán do učení k obchodníku se suknem. Nesnášel však komerční způsob života a pohrdal tím čemu říkal “obchodní triky”. Přesto zde poctivě setrval do svých 26 let, kdy otec svolil k přestupu na uměleckou dráhu. Corot se něco málo naučil od svých učitelů. Navštívil třikráte [[Itálie\|Itálii]], dvě z jeho [[Řím]]ských studií jsou vystaveny v [[Louvre\|Louvru]]. Byl řádným přispěvatelem Salonu, a díky tomu byl francouzskou vládou v r. [[1846]] vyznamenán [[řád Čestné legie\|řádem Čestné legie]] a v r. [[1867]] povýšen na důstojníka. Přesto si řada Corotových přátel myslela, že nebyl formálně doceněný. Proto mu v r. [[1874]], krátce před smrtí, darovali zlatou medaili. Zemřel v [[Paříž]]i a je pohřben na slavném pařížském hřbitově [[Père Lachaise]]. Řada jeho následovníků si říkala [[Corotovi žáci]]. Mezi nejznámější se řadí [[Eugène Boudin]], [[Raphael Lépine]], [[Antoine Chintreuil]], [[Louis François]] , Le Roux a DeFaux. Řádek 20: Během několika posledních let života vydělal velké množství peněz na svých obrazech, o které byl velký zájem. V r. [[1871]] , při obležení Paříže Prusy při [[~~Francouzsko~~Prusko-~~Pruská~~francouzská válka\|~~Francouzsko~~prusko-~~pruské~~francouzské válce]], daroval velkou čásku peněz na chudé. Během tehdy probíhajících nepokojů při Pařížské komuně byl v [[Arras]]u s Alfredem Robaultem. V r. [[1872]] koupil dům v [[Auvers]] jako dar pro [[Honore Daumier\|Honoré Daumiera]], který byl slepý, bez prostředků a domova. V r. [[1875]] daroval 10  000 franků vdově Milletové na podporu jejích dětí. Jeho [[dobročinnost]] byla téměř pověstná. Podporoval také provoz dětského centra v rue Vandrezanne v Paříži. Práce Corota jsou umístěny v ~~muzejích~~muzeích ve Francii i celém světě. == Vybrané práce == Řádek 33 ⟶ 32: * Biblis (1875) * Souvenir de Mortefontaine (1864) nyní v Louvru [[Kategorie:Francouzští malíři\|Corot, Camille]]▼ [[Kategorie:Narození 1795\|Corot, Camille]]▼ [[Kategorie:Úmrtí 1875\|Corot, Camille]]▼ {{Portál Francie}} {{Portál Umění}}▼ {{DEFAULTSORT:Corot, Camille}} ▲{{Portál Umění}} ▲[[Kategorie:Narození 1795~~\|Corot, Camille~~]] ▲[[Kategorie:Úmrtí 1875~~\|Corot, Camille~~]] [[Kategorie:Krajináři]] ▲[[Kategorie:Francouzští malíři~~\|Corot, Camille~~]] [[Kategorie:Romantičtí malíři]] [[bs:Jean-Baptiste Camille Corot]]

Camille Corot: Porovnání verzí