1. tanková divize (Wehrmacht): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Altair (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Altair (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
{{pracuje se}}
1. tanková divize (1. Panzer-Divsion) byla tankovou jednotkou [[Wehrmacht|Wehrmactu]] ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]].
==Počátky==
V roce [[1935]] se německý vůdce [[Adolf Hitler]] rozhodl nerespektovat [[Versailleská smlouva|versailleskou smlouvu]]. Tato smlouva [[Třetí říše|Německu]] znemožňovala mj. možnost vlastnit tanky. Brzy po vypovězení této smlouvy, 15. října 1935, byla z části 3. jezdecké divize (3. Kavallerie-division) ve [[Výmar|Výmaru]] vytvořena 1. tanková divize (1. Panzer-division). Prvním velitelem divize se stal generál jezdectva [[Maximilian von Weichs]].
 
==[[Invaze do Polska|Polská kampaň]]==
[[Anšlus Rakouska|Anšlusu Rakouska]] ani obsazování [[Československo|Československa]] se divize nezúčastnila. Prvního nasazení se dočkala při polské kampani v září [[1939]], jako součást XVI. motorizovaného sboru generála [[Erich Höpner|Ericha Höpnera]], který spadal pod 10. armádu [[Walther von Reichenau|von Reichenaua]]. 1. tanková divize se již 8. září dostala na předměstí [[Varšava|Varšavy]], ale o den později musela být, spolu s dalšími motorizovanými jednotkami od polského hlavního města stažena, neboť na řece [[Bzura|Bzuře]] začal protiútok polských armád Poznaň (generál [[Tadeusz Kutrzeba]]) a Pomořany (generál [[Wladyslaw Bortnowski]]), který měl odlehčit nápor německé armády na Varšavu. 13. září byly polské armády obklíčeny a o tři dny později kapitulovaly. Polská armáda přišla o 19 divizí, čímž bylo o výsledku [[invaze]] rozhodnuto a 6. října složily poslední polské jednotky zbraně. 1. tanková divize zůstala v Polsku do prosince 1939, kdy byla stažena do Německa a kde došlo k přezbrojení a doplnění stavů.
 
 
==[[Invaze do Francie|Tažení na západ]]==
Novým velitelem divize se 11. února [[1940]] stal generálmajor [[Friedrich Kirchner]]. Poté byla divize přesunuta na západní frontu, kde se připojila ke [[Heinz Guderian|Guderianovu]] XIX. motorizovanému sboru, který byl u belgických hranic. 10. května, v den začátku západního tažení, vstoupil Guderianův sbor do [[Ardeny|Arden]]. čímž zaskočil spojenecké velitele, kteří při obranobraně před Němci spoléhali na [[Maginotova linie|Maginotovu linii]]. Překročením Arden totiž Němci Maginotovu linii jednoduše obešli. Po překročení Arden v [[Belgie|Belgii]] se sbor obrátil k francouzskému městu [[Sedan]], kde pomohl při prolomení Maginotovy linie. Po průlomu u Sedanu sbor pokračoval k průlivu [[La Manche]] čímž, napomohl k odříznutí ustupujících spojeneckých jednotek na území Belgie od zbytku armád ve [[Francie|Francii]]. 5. června se 1. tanková divize zapojila do těžkých bojů v oblasti Aisne. Po proražení francouzských linií 12. června divize postoupila k Belfortu, kde setrvala až do kapitulace francouzských vojsk 22. června.
 
 
==[[Operace Barbarossa]]==
V říjnu 1940 divize přišla o 2. tankový pluk, který se stal základem nově se formující [[16. tanková divize (Německo)|16. tankové divize]]. V březnu [[1941]] se divize připojila ke 4. tankové skupině generála Höpnera, a aby došlo k naplnění divizní počtů, byla posílena o 133. střelecký pluk. Höpnerova skupina spadala pod skupinu armád Sever von Leeba, a jejím cílem se tudíž stal [[Leningrad|Leningrad]]. 1. tanková divize postupovala [[Estonsko|Estonskem]] do [[Lotyšsko|Lotyšska]]. Zde se účastnila intenzivních bojů v okolí města [[Daugavpils]]. 14. července divize dosáhla řeky Luga, od které byl Leningrad vzdálen 100 km. Téměř tři týdny však divize zůstala na stejných pozicích, neboť musela počkat na přeskupení celé skupiny Sever. 8. září začal [[Blokáda Leningradu|útok na Leningrad]] a 1. tanková divize dosáhla Ladožského jezera, čímž napomohla k obklíčení města. O deset dnů později byla divize stažena z fronty, a došlo k doplnění stavů. Na severní úsek fronty se však nevrátila, neboť 2. října byla připojena ke 3. tankové skupině generála Hotha, spadající pod skupinu armád Střed, pod kterou se měla účastnit operace Tajfun - útok na Moskvu. Ze všech německých jednotek, účastnících se operace Tajfun, se 1. tanková přiblížila k sovětskému hlavnímu městu nejblíže, když byla koncem listopadu vzdálena jen 50 km. 6. prosince začal sovětský protiútok, který provedly Jihozápadní front (Timošenko), Kalininský front (Koněv) a Západní front (Žukov). Navzdory Hitlerovu rozkazu neustupovat, si byl velitel skupiny armád Střed maršál Fedor von Bock vědom ohrožení, ve kterém se jeho skupina nacházela a zahájil ústup. Rudá armáda zahnala Wehrmacht do vzdálenosti 150 km od Moskvy. 1. tanková divize se stáhla do prostoru města Ržev, kde pomohla jednotkám skupiny armád Střed s odražením sovětského protiútoku (tzv. Rževsko-Vyazmská operace).
 
==Obrana Třetí říše==