Nirvána: Porovnání verzí

Nirvány (osvobození) je možná dosáhnout cílevědomou praxí, kterou Buddha formuloval jako [[ušlechtilá osmidílná stezka|ušlechtilou osmidílnou stezku]]. [[Gautama Buddha]] v nauce o [[anattá|anátmanu]] zjišťuje, že to, co člověk pociťuje jako subjektivní existenci, je produktem souhry podmíněných vznikajících faktorů, jde tedy jen o relativní skutečnost. Nevysvobozený prožívá sám sebe jako něco vlastního, odděleného od procesu bytí, proto je ovládán žádostí a nenávistí a trpí. Kdo prožije za subjektivním bytím a objektivním světem závisle vznikající a zanikající [[dharma|dharmy]], dospěje na konec světa. Avšak nirvána není místem, které by bylo možné někde v kosmu najít, podobně jako nebeské světy božských bytostí ([[déva|dévů]]). V [[Gautama Buddha|Buddhově]] době se někteří mylně domnívali, že by mohlo být možné na konec světa docestovat. Na otázku, zda by se člověk mohl dostat na konec světa chůzí, [[Gautama Buddha|Buddha]] odpověděl záporně a řekl: ''V tomto šest stop vysokém těle s jeho vnímáním a vědomím je obsažen svět, vznik světa, konec světa a stezka, vedoucí ke konci světa.'' Tím, že člověk v pohroužení pozná tělo, dýchání, cítění a myšlení jako samy o sobě neexistující jevy nebo produkty takových jevů, uskuteční vysvobození.

----