Replikace DNA: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
obecne schema, lagging a leading
+eukaryota dle redei
Řádek 1:
{{ve výstavbě}}
{{různé významy|redirect=replikace|stránka=replikace (rozcestník)}}
[[Soubor:DNA_replication_en.svg|thumb|upright=2|Replikace DNA]]
'''Replikace DNA''' je proces tvorby kopií molekuly [[DNA|deoxyribonukleové kyseliny]] (DNA), čímž se [[genetická informace]] přenáší z jedné molekuly DNA (templát, matrice) do jiné molekuly stejného typu (tzv. replika). Celý proces je ''semikonzervativní'', tzn. každá nově vzniklá molekula DNA má jeden řetězec z původní molekuly a jeden nový, syntetizovaný. Přitom oba řetězce původní DNA slouží jako matrice (vzor).
Řádek 7 ⟶ 8:
 
== Parametry ==
* [[Chybovost]] byla (u [[bakterie|bakterií]]) odhadnuta na jednu chybu za 10<sup>9</sup>-10<sup>10</sup> [[nukleotid]]ů (po proběhlé [[Oprava DNA#Korekce párování bází|korekci párování bází]], tzv. ''mismatch repair'').<ref name=essential>{{citace monografie| příjmení=Alberts | jméno=Bruce| spoluautoři = et al| vydání = 2 | titul = Essential Cell Biology | vydavatel = Garland Science| rok=2004 | místo=New York}}</ref>
* [[Rychlost]] replikace genomu je u ''[[Escherichia coli]]'' asi 50&nbsp;000 [[nukleová báze|bazíbází]] za minutu, zatímco u [[eukaryota|eukaryot]] je mnohem nižší. U [[Saccharomyces cerevisiae|pivní kvasinky]] činí 3&nbsp;600 bází za minutu, u [[myš]]i pouze 2&nbsp;200 bází za minutu. Je tedy vidět, že ačkoliv mají [[eukaryota]] více [[replikační počátek|replikačních počátků]] (kvasinka 400, myš kolem 25002&nbsp;500), je přesto tempo replikace jejich genomu pomalejší.<ref name=redei />
 
== Průběh replikace DNA ==
Řádek 22 ⟶ 23:
 
===U prokaryot===
Replikace u prokaryot je relativně dobře prozkoumaná, protože bakterie (a jejich menší genom) představují snadnější model než komplexní eukaryotické organizmy. Zásadní pro průběh replikace u prokaryot je skutečnost, že obvykle mají kruhovou molekulu DNA, tzv. [[nukleoid]].
 
Bakterie ''[[Escherichia coli]]'' má jediný [[replikační počátek]], a to v [[gen]]ovém [[lokus]]u nazvaném [[OriC]]. Z tohoto místa se pohybují oběma směry tzv. [[replikační vidlice]], v nichž dochází k syntéze DNA podle vzoru. Vzniku replikační vidlice se u prokaryot účastní [[hexamer]]ické enzymy [[helikáza|helikázy]], schopné oddálit obě molekuly [[dvoušroubovice]] a vytvořit charakteristickou strukturu ve tvaru písmene Y, aby mezi nimi vznikl prostor pro syntézu DNA. Helikázy však sice oddálí obě vlákna, ale dvoušroubovice se na konci replikační vidlice čím dál tím více utahuje a vzniká zde příliš velký tlak. K tomu slouží [[topoizomeráza|topoizomerázy]], jež jsou schopné přestřihnout jedno z vláken, uvolnit tlak a posléze ho opět slepit.<ref name=redei />
Řádek 31 ⟶ 32:
 
===U eukaryot===
Eukaryotické genomy jsou obecně větší než prokaryotické, s čímž musí celý proces replikace kalkulovat. Na rozdíl od bakterií, jež mají pouze jeden [[replikační počátek]] (místo, odkud začíná replikace), mají eukaryota replikačních počátků více. U kvasinky ''[[Saccharomyces cerevisiae]]'' se tyto replikační počátky označují [[ARS]] a je jich kolem 400 (u obojživelníků však jich je až 15&nbsp;000). Z těchto replikačních počátků směřují oběma směry [[replikační vidlice]] ve tvaru písmene Y. Když se potkají dvě protijdoucí replikační vidlice, jednoduše dojde k jejich splynutí.<ref name=redei />
{{pahýl část}}
 
=== U virů ===
[[Virus|Viry]], které stojí na pomezí živého a neživého, mají poměrně specifický typ replikace DNA, odvíjející se od jejich [[parazit]]ického způsobu života. Toto se netýká tzv. [[RNA viry|RNA virů]], v jejichž rozmnožovacím cyklu DNA molekuly vůbec nefigurují. DNA replikace se tedy týká výhradně [[DNA viry|DNA virů]]. Některé DNA viry obsahují [[jednovláknová DNA|jednovláknovou DNA]], a tak po infekci musí nejprve dojít k syntéze [[komplementáritakomplementarita|komplementárního]] vlákna, aby vznikla klasická [[dvoušroubovice]]. U virů se vyskytuje poměrně velké množství dalších odchylek od běžného schématu DNA replikace.<ref name=redei />
 
== Odkazy ==