Matrika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
historie, dělení |
|||
Řádek 4:
Matriky patrně vznikly ve středověku jako seznamy [[šlechta|šlechty]], včetně povinností vůči [[panovník]]ovi, zejména dávek a počtů ozbrojenců, které mu mají poskytnout. Později k nim přibyly matriky studentů na [[Univerzita|univerzitách]]. Zde snad vznikly i pojmy '''imatrikulace''' (zápisu) a '''exmatrikulace''' (vyřazení absolventa) v jejich dnešním významu. S postupující byrokratizací společenského života rostl i počet a význam podobných úředních seznamů, kterým se někde říkalo také matriky. V některých zemích to byly matriky kostelů, později úředních místních jmen (v ČSR od roku [[1920]]) a podobně.
Matriky narození, sňatků a úmrtí se někde vedly už od středověku, všem farářům to však nařídil až [[Tridentský koncil]] roku [[1563]]. Nicméně se zdá, že i potom se toto nařízení prosazovalo poměrně pomalu a v Čechách se farní matriky běžně dochovaly až od poloviny 17. století. Reformy [[Josef II.|Josefa II.]] z let [[1781]] a [[1784]]
== Dělení ==
Matriky se dělí na tzv. živé a mrtvé. '''Živé''' matriky se nacházejí na pověřených obecních či městských úřadech, '''mrtvé''' matriky pak v pěti státních regionálních (v Praze, Plzni, Třeboni, Zámrsku a Litoměřicích) a dvou zemských (v Brně a Opavě) archivech. Matriky uložené v archivech jsou narozdíl od těch na úřadech přístupné široké veřejnosti.
==Odkazy==
| |||