Wikipedie

Městské muzeum Žamberk: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
P.matel (diskuse | příspěvky)
4 605 editací
m Kategorie Muzea v Česku změněna na kategorii Muzea v Pardubickém kraji
m wiki, typo, úpravy
Řádek 28:
 
12. září 1941 Vznikl spolek, který měl ve svém názvu jméno slavného rodáka - ''Muzejní spolek prof. dr. Eduarda Alberta''. Byly vypracovány stanovy a zaslány ke schválení Zemskému úřadu v Praze. Měl tehdy na 80 členů, mezi nimi i významné osobnosti z oblasti vědy a kultury. Členství přijal profesor Arnold Jirásek, MUDr. Bohuslav Albert ze Zlína, prof. J. Simon z H. Králové a spisovatel Dominik Filip z Prahy. Předsedou byl zvolen Valdemar Mazura a členy výboru byli – paní učitelka Marie Habrová, Antonie Mazurová, Čeněk Beran, František
Holý, [[Jaroslav Charfreitag]], Josef Jandík, Edmund Kirsch a František Lesák.
 
Zanedlouho po svém vzniku se Spolek prof. dr. [[Eduard Albert|Eduarda Alberta]] stal členem [[Národopisná společnost v Praze| Národopisné společnosti v Praze]] a [[Svaz českých muzeí | Svazu českých muzeí]].
Řádek 48:
1975 -1993 Tematické výstavy externě zabezpečoval pro muzeum Jiří Merganc. Sbírky fotoarchivu postupně určoval Jiří Mazura. Jako správce sbírek pracovala paní Miroslava Habrová. Průvodcovské služby zabezpečovala Irma Kotyzová, později Hana Chvátilová a Eva Petříková.
 
1977 Muzeum získalo půvabnou ErxlébenovuErxlebenovu novogotickou lékárnu.
 
3. 5. 1982 převzala správu sbírek paní Marii Bakešová.
Řádek 136:
 
<gallery>
Image:MMŽbk-Erxlébenova lékárna-01.jpg|ErxlébenovaErxlebenova novogotická lékárna
Image:MMŽbk-Erxlébenova lékarna-02.jpg|ErxlébenovaErxlebenova novogotická lékárna
</gallery>
 
Chloubou sbírek žamberského muzea je oficína ErxlébenovyErxlebenovy novogotické lékárny, vybavená bohatou škálou dalších předmětů, bez nichž by se lékárník a magistr farmacie neobešel. Tvoří ji více než 220 stojatek, laboratorní váhy a ruční vážky, hmoždíře, prachovnice, pilulkovnice i sušáky. Lékárna byla zhotovena na přání Eduarda Norberta ErxlébenaErxlebena v 90. letech 19. století. Půvabná repozitoria, zdobená řezbou s novogotickým tvaroslovím, vytvářejí skutečně hodnotný soubor, který je pravděpodobně jediným dochovaným exemplářem lékárny v novogotickém stylu ve sbírkách českých muzeí.
 
=== Fotoarchiv ===
Řádek 164:
K velmi vzácným dokladům práce sochařské patří soubor barokních dřevěných polychromovaných plastik. Významnou kolekcí je soubor ztvárňující sv. Václava, sv. Víta, sv. [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] a [[Svatý Vojtěch|sv. Vojtěcha]]. Tento soubor Patronů české země byl vytvořen litomyšlským sochařem Václavem Hennruhem pro chrám Nanebevzetí Panny Marie v Neratově v 80. letech 18. století. Bohatě je ve sbírkách zastoupena také tvorba ak. sochaře Františka Rouse ml., dále [[Leoš Kubíček|Leoše Kubíčka]], Josefa Kotyzy i ak. sochaře - medailéra Zdeňka Kolářského.
 
ErxlébenovaErxlebenova novogotická lékárna
Milovníkům slohového nábytku nabízejí expozice muzea ukázky renesančního, barokního, druhorokokového, biedermeierovského i secesního nábytku. Oblibu nábytku z exotických zemí ve sbírce dokladuje nábytek zhotovený v [[Indie|Indii]] ve státu [[Pandžáb]] , sedací souprava je zdobena nádhernou řezbou připomínající krajku, vzácné dřevo imituje eben. Žamberské muzeum nabízí také kolekce luxusního nábytku a dekorativních předmětů z řezbářské dílny žamberského řezbáře Josefa Rouse. Doménou jeho práce byla schopnost osvojit si tvarosloví různých historických slohů, v nichž pak pracoval. Jeho zcela unikátní prací je „lovecká skříň“ s výjevy z lesního interiéru, provedenými v hluboké i nízké řezbě. Skříň byla zhotovena na zakázku Oscara Parishe pro žamberský zámek.
Velmi zajímavou sbírku z oboru historie farmacie představuje ErxlébenovaErxlebenova novogotická lékárna z 90. let 19. století. V českých muzeích je pravděpodobně jediným dochovaným exemplářem oficíny v novogotickém stylu. Byla zhotovena se vkusem a citem. Štíhlé věže, lomené oblouky i gotická sanktuária vytvářejí iluzi chrámu, kde návštěvník mohl léčit nejenom tělo, ale také ducha. Je doplněna dřevěnými, porcelánovými i skleněnými stojatkami, litinovými i porcelánovými hmoždíři, pilulkovnicí i ručními vážkami.
 
Ve stálé expozici najdete také ukázky lidového malovaného nábytku. Jako výtvarný projev stál lidový nábytek dlouho na okraji zájmu historiků umění. Truhly, skříně, kolébky i hodiny, dokladují bohatou invenci i smysl pro krásu. Každý exemplář lidového nábytku je individuálně odlišným originálem, který zaujme svým pojetím, dekorem a barevností. Pro milovníky zcela netradičních sbírek nabízí muzeum voskové masky voskaře a perníkáře Karla Mazury /1798 - 1851/. Díky Mazurovu rodu byl zachován vskutku jedinečný soubor dokladující podobu živých i neživých lidí i soubor náčiní, které Karel Mazura ke své práci potřeboval. Jeho úsilí tak navazovalo, v době kdy lidstvo ještě neznalo fotografii, na umění Madame Tussaud, která byla pověřena veliteli Francouzské revoluce zachováním podob gilotinovaných.
Řádek 179:
Další ucelený soubor ve sbírkách tvoří památky na židovskou komunitu. Její příchod spadá do 2.poloviny 17.století a dnes ji připomínají předměty, které patřily neodmyslitelně k jejich životu - tality, kipy, pláštíky na tóru, ukazovátka, poháry na kiduš. V těsné blízkosti muzea je také místo jejich posledního odpočinku - židovský hřbitov s nejstarším dochovaným náhrobkem z roku 1731 a s obřadní místností, v níž jsou ve stručnosti zpracovány dějiny této komunity. Hřbitov sám je ukázkou cenné práce kamenosochařské.
 
=== Stálá expozice v domku [[Prokop Diviš|Prokopa Diviše]] ===
 
Pod správu muzea patří také [[Rodný dům Prokopa Diviše|Rodný dům]] [[Prokop Diviš|Prokopa Diviše]], vynálezce zemněného bleskosvodu, na okraji [[Žamberk]]a.
Řádek 199:
Jsou zde také repliky přístrojů, se kterými [[Prokop Diviš|Diviš]] prováděl pokusy na císařském dvoře před císařovnou [[Marie Terezie|Marií Terezií]] a [[František I. Štěpán Lotrinský|Františkem Štěpánem Lotrinským]] - hlavice zemněného bleskosvodu, leydenské lahve a třecí elektrika. Najdete zde i fotofaximile záhlaví jeho spisu Magia Naturális, který [[Prokop Diviš|Diviš]] dedikoval samotné císařovně [[Marie Terezie|Marii Terezii]].
 
== [[Svátky dřeva v Žamberku]] ==
 
Tradici si získaly [[Svátky dřeva v Žamberku|Svátky dřeva]], které se konají každoročně v měsíci červnu a jsou příležitostí k prezentaci žijících i nežijících mistrů řemesel zpracovávajících dřevo. Každý z ročníků získává jiné zaměření, mezi nejčastěji zastoupenými řemesly jsou řezbáři, betlémáři, loutkáři, hračkáři, soustružníci dřeva, pilaři, zhotovitelé ručně štípaného šindele a intarzisté.
 
Svátky dřeva v Žamberku za necelé desetiletí své existence značně překročily svou působností hranice regiónu.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Městské_muzeum_Žamberk“