[[Image:Henry7England.jpg|thumb|right|190px|Jindřich VII., král [[Anglie]], pán [[Irsko|Irska]]]]'''Jindřich VII.''', ([[28. ledna]] [[1457]] – [[21. dubna]] [[1509]]), byl prvním panovníkem na [[TudorovciAnglie|tudorovskýmanglickém]] panovníkemtrůnu naz rodu [[AnglieTudorovci|anglickémTudorů]], trůnukteří byli vzdálenými příbuznými královské dynastie [[Lancasteři|Lancanterů]]. Stal se jím roku [[1485]], když v [[Bitva u Bosworthu|bitvě u Bosworthu]], která ukončila dlouholeté války dvou růží mezi Lancastery a [[Yorkové|Yorky]], porazil [[Richard III.|Richarda III.]] Za svou ženu si pak zvolil dceru [[Eduard IV.|Eduarda IV.]] Alžbětu z Yorku, se kterou měl čtyři děti: Arthura (nar. 1486), Markétu (nar. 1489), Jindřicha (nar. 1491) a Marii (nar. 1496). Nejznámějším ze všech čtyř dětí se stal Jindřich, který po předčasné smrti svého staršího bratra nastoupil na trůn jako [[Jindřich VIII.]] Jindřich VII. vládl Anglii dvacet čtyři let a dalo by se říci, že alespoň částečně vrátil zemi tu stabilitu, kterou měla před "[[Válka růží|válkou dvou růží]]", která zemi velice vyčerpala. Položil také základy zákonů, kterými se angličtí panovníci řídili ve větší či menší míře řídili až do roku 1603 i panovníci následující.
