Východopruská operace: Porovnání verzí

| síla1= 1, 669, 100 mužů, 700 tanků a samohybných děl, 8 200 děl a minometů, 500 letadel

| síla2=580,&nbsp;000 mužů <br/> 200,&nbsp;000 Volksturm

[[Rudá armáda]] pronikla do příhraničních oblastí [[Prusko|Pruska]] do hloubky 30 - 60 &nbsp;km již při [[Baltická operace|Baltické operaci]] v říjnu [[1944]]. Protože zde bylo silné opevnění, útok byl zastaven a s další akcí se počítalo až roku [[1945]], kdy mělo dojít k všeobecnému útoku, při kterém mělo dojít k dobytí [[Třetí říše]]. Přípravy na závěrečnou ofenzívu proti Německu byly urychleny v souvislosti s těžkými boji západních spojenců v [[ArdenyBitva v Ardenách|Ardenách]].

12. &nbsp;ledna byla zahájena [[Viselsko-oderská operace]] a o den později i Východopruská operace. Útok začal mohutnou dělostřeleckou přípravou 1. &nbsp;baltského a 2. a 3. &nbsp;běloruského frontu. Poté vyrazily do útoku pozemní síly, které však narazily na tuhý německý odpor. [[Rudá armáda]] přesto postupovala dále a útoky mechanizovaných svazků se snažila rozdělit německé obranné síly. Mezitím docházelo k útěku německých civilistů před postupujícími sovětskými vojsky. Počátkem března došlo k závažné změně situace, kdy Rudá armáda dobyla [[Pomořansko]] a oddělila tak po souši Prusko od mateřské země. Evakuace civilistů a vojáků či přísun zásob se tak mohl realizovat pouze po moři, ovšem zde se lodě stávaly často kořistí sovětských ponorek. Mezi nejznámější akce sovětské flotily a největší námořní katastrofy patří potopení německých lodí [[Wilhelm Gustloff (loď)|Wilhelm Gustloff]] a [[General von Steuben]] ponorkou [[ S-13]] či potopení dopravní lodě [[Goya (loď)|Goya]] ponorkou [[L-3 (ponorka)|L-3]].

Do dubna [[1945]] Rudá armáda prakticky obsadila celé [[Východní Prusko]], přičemž zde zůstalo nedobyto jeho hlavní město [[Kaliningrad|Königsberg]] a několik německých uskupení na pobřeží. Ve dnech 6. - 9. &nbsp;dubna probíhal na toto starobylé město a pevnost útok Rudé armády, který skončil obsazením jeho významné části. Německé jednotky v neobsazených částech města se však stále bránily. [[17. dubna]] dobyli Sověti město Fischhausen (nyní Primorsk), [[25. dubna]] obsadili Pillau (nyní Bałtijsk) a [[26. dubna]] byl proveden výsadek na "Baltické„Baltické kosekose“." Tím ztratili [[Němci]] poslední evakuační možnosti. Přesto se některé německé jednotky bránily v [[Kaliningrad|Königsbergu]] a na Baltické kose u [[Vislanský záliv|Vislanského zálivu]] až do kapitulace Německa.