Minomet: Porovnání verzí

'''Minomet''' (za první světové války '''bombomet'''<ref>Ottova encyklopedie nové doby, heslo "bombomet"</ref><ref>[[SSJČ]], heslo "bombomet"</ref>) je [[dělostřelectvo|dělostřelecká]] [[zbraň]] střílející vrchní skupinou [[úhel|úhlů]], která je určena k ničení živé síly a vojenské techniky nepřítele, nacházející se na otevřeném [[terén]]u i v úkrytech, okopech, [[zákop]]ech a na odvrácených svazích výšin. Také slouží k boření polních [[opevnění]] všech typů. Obvykle je konstruována jako bezzákluzová s hladkou [[hlaveň|hlavní]], nabíjená ústím hlavně. V porovnání s [[dělo|dělem]] stejné [[ráže]] střílí lehčí [[projektil|střelou]] ( [[dělostřelecká mina]] ) s menší počáteční rychlostí. Minomet se vyznačuje vysokou [[kadence|kadencí]] i solidní přesností střelby, malou hmotností, jednoduchou konstrukcí a vysokým stupněm připravenosti k zahájení [[střelba|střelby]]. Další výhodou je bezchybné fungování za každého [[počasí]] i v podmínkách těžkého členitého terénu (snížená účinnost při výbuchu min byla však pozorována za 2. světové války v hlubokém sněhu ruské zimy - hluboký sníh výbuch miny někdy účinně zatlumí). Velká strmost letové dráhy miny umožňuje ničit skryté „nepozorovatelné“ cíle, vést palbu z hlubokých úkrytů, z lesa nebo přestřelovat vlastní vojenské jednotky.

'''Lehké minomety''' mají ráži 51 nebo 60 mm a jsou obvykle používány na úrovni [[četa|čety]]. Mají poměrně malý dostřel v rozmezí od 1 do 3 [[kilometr]]ů, takže cíl je většinou viditelný. Nejjednodušší lehké minomety, které se často globálně označují jako typ ''Commando'', jsou tvořeny pouze hlavní a nevelkým ložistěmložištěm. Protože však nemají podstavec, jejich [[hlaveň]] je při střelbě podpírána rukou střelce. Jednoduchost je ovšem dosažena na úkor přesnosti při [[střelba|střelbě]] na větší vzdálenost.