Kalotypie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot nahradil pomlčky zapsané entitou (WP:WCW) |
fotografický proces |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Talbot - The Footman.jpg|right|thumb|William Henry Fox Talbot: Komorník, 1840 (nejstarší snímek lidské postavy na papíře)]]
'''Kalotypie''' ('''calotypie''' nebo také '''talbotypie''') je [[fotografický proces|fotografická technika]], kterou objevil [[Spojené království|britský]] vynálezce [[William Henry Fox Talbot|William Fox Talbot]]. Termín kalotypie pochází z řeckého základu κάλο - 'dobrý' a τύπος - 'zážitek'. Talbot si dal postup patentovat 8. února [[1841]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hlaváč | jméno = Ĺudovít | titul = Dejiny fotografie | vydavatel = Osveta | místo = Martin | rok = 1987 | strany = 34}}</ref> a popsal jej ve zprávě vydané 10. června téhož roku.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Mrázková | jméno = Daniela | titul = Příběh fotografie | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1985 | strany = 17}}</ref> Použití své metody reguloval přísnými pravidly, což zabránilo jejímu většímu rozšíření.<ref>Malá encyklopedie fotografie, Willfried Baatz, Computer Press, Brno, 2004 str. 22</ref>
Kalotypie nahradila [[daguerrotypie|daguerrotypii]] vyvinutou [[Francouz]]em [[Louis Daguerre| Louisem Daguerrem]] v roce [[1839]]. Po roce [[1851]] byla kalotypie nahrazena [[kolodiový proces|kolodiovým procesem]], který vynalezl [[Frederick Scott Archer]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hlaváč | jméno = Ĺudovít | titul = Dejiny fotografie | vydavatel = Osveta | místo = Martin | rok = 1987 | strany = 30}}</ref> Talbot roku [[1835]] vynalezl nejprve metodu nazvanou ''„Photogenic Drawing“'' (fotogenické kresby). Na papír kladl květiny, části rostlin z herbáře a jiné ploché předměty. Negativní obraz svých stínokreseb mohl převést okopírováním na obraz pozitivní. Roku 1839 metodu fotogenické kresby vylepšil. Běžný kreslící papír se natřel roztokem dusičnanu stříbrného, osušil se, namočil do jodidu draselného a byl opět usušen. Těsně před upotřebením se papír zcitlivil roztokem dusičnanu a kyselinou gallovou. Pak se papír vyvolával při světle svíčky. Pozitiv se získal kopírováním, přičemž různá délka měla vliv na barevný tón pozitivu od karmínové a purpurové po hnědočernou.<ref>{{Citace monografie
| |||