Úkolem operace byla sabotáž plynárny v Praze-Michli. Dalším úkolem bylo dopravení náhradní vysílačky typu Mark III a kódovacího klíče pro skupinu [[Operace Silver A|Silver A]]. Skupina měla po uskutečnění sabotáže dál působit v odboji, např. navádět spojenecká letadla na cíle za pomocí radiomajákůradiomajáku ''EUREKA''.
== Průběh operace ==
Skupina byla vinou navigační chyby polské posádky výsadkového letounu [[Handley Page Halifax]] [[Royal Air Force|RAF]] vysazena u obce [[Ořechov na Moravě]] nedaleko města [[Telč]], namísto plánovaného místa seskoku u obce [[Kopidlno]] u [[Jičín]]a v Čechách. Při seskoku si Opálka poranil nohu a Kolaříkovi vypadla při ukrývání padáku peněženka s doklady a s fotografií svéjeho dívky Milady Hrušákové,nas kterévěnováním byloa věnováníjejí adresou. Parašutisté navíc nenašli shozený kontejner s materiálem a tak velitel rozhodl o zakopání ''EUREKY'' a rozpuštění skupiny. Ivan Kolařík zamířil do [[Valašské Meziříčí|Valašského Meziříčí]] k příbuzným. [[Gestapo|Gestapu]] se téměř okamžitě dostaly do rukou Kolaříkovy dokumentydoklady a začalo ho pronásledovat. [[Gestapo]]Byl na něj vydalovydán veřejný zatykač i s fotografií. V bezvýchodné situaci a aby předešel pronásledování své rodiny se Ivan Kolařík [[1. dubna]] 1942 otrávil nedaleko města [[Vizovice]].
Opálka s Čurdou se sešli v [[Praha|Praze]] v dubnu 1942. Společně se členy skupiny [[Operace Silver A|Silver A]] se zúčastnili nočního navádění letadel při bombardování plzeňské[[plzeň]]ské zbrojovky. Akce se však nezdařila. Po návratu do Prahy byl Opálka jmenován velitelem všech parašutistů na území Protektorátu. Adolf Opálka se také podílel na přípravě [[Atentát na Heydricha|atentátu na Heydricha]]. Po jeho provedení se ukryl s ostatními v kryptě pravoslavného kostela v Praze na Resslově ulici, kde se po hrdinném boji proti obrovské přesile zastřelil.
[[Karel Čurda]] odjel do Valašského Meziříčí zjistit osud Ivana Kolaříka. [[Ivan Kolařík|Kolařík]] měl u sebe i velkou část protektorátních peněz určených pro akce. Do připravovaného atentátu nebyl zasvěcen. Za represálií rozpoutaných po atentátu se Čurda schovával u své matky nedaleko [[Třeboň|Třeboně]]. Po zprávách o vypálení obce [[Lidice]] [[13. června]] 1942 zaslal anonymní udání na četnickou stanici, ve kterém vyjmenoval pachatele atentátu. Policie však na udání nereagovala a tak odjelse do16. Prahy, kde sečervna dobrovolně přihlásil na pražském gestapu v Pečkově paláci. Zde dobrovolně vyzradil vše co věděl a dalstal se dokonfidentem služeba gestapaprovokatérem. Jeho zradou se gestapu podařilo zatknout nebo zlikvidovat mnoho parašutistů a jejich spolupracovníků v českém odboji. Po válce byl Čurda odsouzen k trestu smrti za zradu a [[29. dubna]] [[1947]] popraven.
== Zhodnocení operace ==
Skupině se nepodařilo splnit žádný zez svých [[úkol]]ůúkolů. Od samého začátku ji pronásledovala také smůla. Dva její členové [[smrt|zemřeli]] a jeden se stal nejvýznamnějším [[konfident]]em nepřítele. Přesto dva její členové:, Adolf Opálka a Ivan Kolařík prokázali obrovskou [[statečnost]] a [[morálka|morální]] kvality ve velmi težkých situacích. [[Sebevražda]] Ivana Kolaříka nezachránila jeho rodinu ani jeho přítelkyni od represí německých okupantů. Všichni byli [[poprava|popraveni]].
