Exegeze: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
částečné rozvedení + odkazy |
→Exegetické metody: rozvedení metod |
||
Řádek 12:
*''kritické'', neboť přistupují k posvátnému (v případě bible biblickému) textu jako k jakémukoli jinému literárnímu celku, který má svou historii a který prošel dlouhými dějinami vzniku a vývoje.
* ''historické'', nakolik zkoumají text z hlediska jeho historického vývoje a především z hlediska významu, jaký daný text měl v době svého vzniku.
Úkolem historicko-kritické metody je zjistit, jaký význam měl text v okamžiku napsáíní, resp. jaké poselství jím chtěl autor předat.
Dílčí metody se dělí do dvou skupin na metody '''synchronní''' a metody '''diachronní'''. Synchronní metody zkoumají text v jeho nynější, konečné podobě, zatímco diachronní jej zkoumají z hlediska jeho vzniku a vývoje, který dnešní konečné podobě předcházel. Obvykle se pak všechny tyto metody navzájem kombinují.
* '''Jazyková a [[szntax|syntaktická]] analýza''' provádí rozbor struktury textu, použitý výběr lexikální zásoby a [[gramatika|gramatiky]] jazyka, spojení prvků textu (řazení vět), použité stylové figury ([[chiasmus]] [[personifikace]], [[ironie]], [[hyperbola]], [[pleonasmus]] apod.), stavbu a členění textu.
'''Metody diachronní'''▼
* '''[[Sémantika|Sémantická]] analýza''' se zabývá významem jednotlivých slov či větších větných celků. Snaží se zachytit pole významů jednotlivých termínů a dle kontextu určit konkrétní význam použitých termínů v daném textu.
* '''Narativní analýza''' studuje text z hlediska výpravného, jeho dynamiku, vztahy mezi jednajícími postavami a změnu situace. Významným badatelem v tomto ohledu je např. [[Vladimír Propp]] a jeho podrobná narativní analýza ruských lidových pohádek.
* '''Pragmatická analýza''' studuje cíl, kterého chtěl autor dosáhnout. Text může mít funkci informační (předání informací), konativní (prosba/příkaz, snaha přimět čtenáře přímo k nějakému jednání), emotivní (vyjádření vlastních pocitů), poetickou apod. Každá z těchto funkcí může být vyjádřena více způsoby, v závislosti mimo jiné na autoritě autora textu a na konkrétní situaci.
* '''Analýza [[literární druh|literárních druhů]]''' se zabývá použitým literárním druhem textu. Literární druh závisí na kultuře, která jej vytvořila a používá vždy pro nějakou konkrétní, institucionalizovanou a opakující se situaci (tzv. [[Sitz im Leben]]). Správné určení literárního druhu textu je podmínkou k pohcopení záměru a poselství autora. Tato metoda je velmi příbuzná se studiem forem.
* '''Literární analýza''' zkoumá, nakolik je daný text jednotný a v případě nejednotnosti v něm hledá použité prameny.
* '''Analýza tradic''' sleduje vývoj jednotlivých tradic, myšlenek a myšlenkových či náboženských představ časem a napříč různými texty.
* '''Analýza forem''' se zabývá literárními formami krátkých textů. Tyto danou [[kultura|kulturou]] přesně stanované formy slouží především k lepšímu předávání textu od člověka k člověku. Naopak každý text/literární celek tíhne při tradování ke schematizaci v rámci dané literární formy. Tzv. [[Formgeschichte]] neboli ''dějiny forem'' se podrobně zabývají především ústní tradicí (tradováním) krátkých textů před jejich písemným zaznamenáním a fixováním. Tato metoda se doplňuje se studiem literárních druhů.
* '''Analýza redakce''' je důležitá v případě, že autor textu k jeho sestavení používal starší prameny. V tomto případě se zkoumá, jakým způsobem do těchto pramenů zasáhl a jak pozměnil či upravil jejich původní význam. Redakce autora je patrná především z výběru textů (co vybral a co ponechal stranou), z toho, jak vybrané texty seřadil, a jaká jsou jeho oblíbenaá (klíčová) slova a obraty.
'''Doplňkové metody''' - Tyto metody lze sice aplikovat na text, nicméně nám o něm vydávají jen částečné informace a jsou nezřídka jednostranné. Pokud jsou vzaty výhradně, pak mohou být nebezpečně zavádějící.
*
*
*
*
* Exegeze [[teologie osvobození]]
==Související odkazy==
| |||