Ludwig Wittgenstein: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
TXiKiBoT (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: sh:Ludwig Wittgenstein
Bez shrnutí editace
Řádek 6:
Ludwig Josef Johann Wittgenstein se narodil 26. dubna 1889 ve Vídni jako nejmladší z osmi dětí. Jeho rodina byla velice bohatá, otec [[Karl Wittgenstein]] patřil k nejúspěšnějším podnikatelům [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], matka, Leopoldina, je známá „Poldi“ z názvu a emblému kladenských železáren ([[huť Poldi]]).
 
Po domácím vyučování a škole v [[Linz]]i (kde byl jeho spolužákem o šest dnů starší [[Adolf Hitler]]) studoval Ludwig [[strojírenství]] v [[Berlín]]ě, jeho zájem se časem rozšířil na matematiku, přes niž se dostal k logice a filosofickým otázkám základů matematiky. Na radu [[Gottlob Frege|Gottloba Fregeho]] absolvoval několik [[trimestr]]ů u [[Bertrand Russell|Bertranda Russella]] v [[Cambridge]]. Po vypuknutí [[první světová válka|první světové války]] se přihlásil do [[Rakousko-uherská armáda|rakouské armády]] jako dobrovolník a v jejím průběhu získal na východní frontě několik medailí za statečnost.
 
Po válce pokračoval v bádání a roku [[1922]] vydal s [[Bertrand Russell|Russellovou]] pomocí ''Logisch-philosophische Abhandlung'' (později známé jako [[Tractatus Logico-Philosophicus]]), jediné dílo, které vyšlo za jeho života. V němu, podle svého názoru, vyřešil všechny problémy filosofie a stáhl se do ústraní. Několik let působil jako [[učitel]] na několika venkovských základních školách (v [[Trattenbach]]u, [[Puchberg]]u am Schneeberg, [[Otterthal]]u), mezi ním a rodiči žáků však panovalo napětí. Poté, co v dubnu [[1926]] uhodil do hlavy jedenáctiletého žáka, který pak upadl do bezvědomí, podal Wittgenstein u okresního školního inspektora žádost o propuštění dříve, než proti němu mohly být podniknuty oficiální kroky (otcův žák žádal jeho uvěznění). Cítil, že selhal jako učitel, a několik měsíců pak pracoval jako pomocný [[zahradník (člověk)|zahradník]] v [[klášter|klášteře]] v [[Hüttendorf]]u u Vídně, kde bydlel v zahradníkově [[kůlna|kůlně]] na nářadí. V této době také zvažoval, a to nikoli poprvé, zda má vstoupit do kláštera. Během rozhovoru na toto téma mu tamní [[opat]] poradil, že klášterní život asi není to, co hledal.