Verze z 26. 7. 2009, 04:24 editovat Xqbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 174 914 editací m robot přidal: el:Ότο Ντιξ; cosmetic changes ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 8. 2009, 01:44 editovat zrušit editaci Marv1N (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 18 174 editací kat, popisek, dopřeklad (snad to odpoovídá aspoň trochu skutečnosti...) Přejít na další porovnání →
Řádek 1: ~~{{upravit - biografie}}~~ {{Různé významy\|tento=německém malíři\|druhý=ruské hudební skupině\|rozlišovač=skupina}} [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-45912-0002, Berlin, Otto Dix-Ausstellung.jpg\|thumb\|Otto Dix (vpravo) s [[Otto Nagel]]em v roce 1957]] '''Wilhelm Heinrich Otto Dix''' ([[2. prosinec\|2. prosince]] [[1891]] – [[25. červenec\|25. července]] [[1969]]) byl německý malíř a grafik. Je známý pro svá nelítostně a krutě realistická znázornění [[Výmarská republika\|Výmarské republiky]] a brutality války. Řádek 16 ⟶ 15: Koncem roku 1918 se vrátil do Gery, ale hned další rok se odstěhoval do Drážďan kde studoval Vysokou školu výtvarných umění Drážďany. Ovlivněn [[dadaismus\|dadaismem]] začal měnit základní prvky svých prací, některé z nich představil na první „Dada Fair“. Také se zúčastnil exhibice německých expresionistů v Darmstadtu téhož roku. V roce 1924 se připojil k ~~Berlínské~~[[Berlínská Secese\|berlínské Secessi]], v těchto dobách vytvářel stále realističtější styl malování, k čemuž používal přesnější způsoby olejového malování s temperovými barvami v základní vrstvě, umění starých mistrů. Jeho obraz z roku 1923 ''Zákop'', který znázorňuje roztrhaná a rozkládající se těla vojáků po bitvě, způsobil tolik rozruchu, že Museum Wallrafa Richartze zakrylo obraz závěsem. Roku 1925 někdejší starosta Kolína Konrad Adenauer zakázal prodej obrazů a přinutil ředitele muzea, aby odstoupil. Přispěl k výstavě ''Neue Sachlichkeit'' v Mannheimu roku 1925, která představovala práce malířů, jako jsou [[George Grosz]], [[Max Beckmann]], [[Heinrich Maria Davringhausen]], [[Karl Hubbuch]], [[Rudolf Schlichter]], [[Georg Scholz]] a mnoho dalších. Dixova práce, stejně jako ta Grosze, jeho přátel a kolegů veteránů, budila extrémně kritické dojmy u moderní německé společnosti a častěji u obyvatel, jež se stali součástí „Lustmordu“, nebo sexuální vraždy. Věnovali pozornost pochmurnější stránce života, neúnavně zobrazovali prostituci, násilí, stáří a smrt. Mezi Dixovy nejvýznačnější obrazy patří triptych ''Metropolis'' (1928), kde zobrazil zvrácené činy Výmarské republiky, kde neustávající hýření byla cesta k zapomenutí na prohranou válku a finanční krizi, tomu předcházel obraz ''Portrét novinářky [[Sylvie von Harden]]'' (1926). Jeho znázornění beznohých a zohyzděných válečných veteránů – běžný obraz berlínských ulic roku 1920 – odhalil ohavnou stranu války a nastínil zapomenutí tehdejší německé společnosti na to jaká válka skutečně byla. ~~<!--~~ ~~Mezi Dixovy nejvíce famózní obrazy patří ''Metropolis'' (1928) a opovrhující obraz of zvrácených činnů německé Republic Weimar , kde se neustálé~~ ~~hýření stalo cestou k dohadům o prohře války a finanční katastrofě, to odstartovalo obraz ''Portrét novinířky [[Sylvie von Harden]]'' (1926). Jeho~~ ~~znázornění beznohých a zohyzděných veteránů—prostý vzhled Berlínských ulic 1920—odhalil ohavnou stránu války a nastínil zapomenutí současné~~ ~~německé společnosti na to jaká války byla. -->~~ == Druhá světová válka a Nacisté == Řádek 45 ⟶ 37: {{DEFAULTSORT:Dix, Otto}} [[Kategorie:Narození 1891]]▼ [[Kategorie:Úmrtí 1969]]▼ [[Kategorie:Grafici]] [[Kategorie:Expresionističtí výtvarníci]] [[Kategorie:Němečtí malíři]] [[Kategorie:Dadaismus]] [[Kategorie:Esperantisté]] ▲[[Kategorie:Narození 1891]] ▲[[Kategorie:Úmrtí 1969]] [[ca:Otto Dix]]

Otto Dix: Porovnání verzí