Helena (mytologie): Porovnání verzí

[[Soubor:Helen of Troy.jpg|thumb|left|[[Evelyn de Morgan]]: Trojská HelénaHelena ([[1898]])]]

Po krátkém čase se začali objevovat nápadníci a do Sparty zakrátko mířil každý mladý [[Achajové|achajský]] princ, který toužil mít ji za manželku. Docházelo ke sporům i k šarvátkám a málem všechno hrozilo přerůst ve vnitřní válku. Chytrý [[Ithaka|ithacký]] král [[Odysseus]] proto poradil králi [[Tyndareós|Tyndareovi]], aby nechal samotnou Helenu vybrat si muže podle svých představ a náklonnosti. Na Odysseův další návrh se také všichni zavázali, že takto vybraného nápadníka bez námitek a výhrad všichni uznají a že vítěze nejen nebudou ohrožovat, ale naopak mu budou pomáhat.

Šťastným (jak se to vezme) mužem se stal [[Sparta|spartský]] král [[Meneláos]], bratr bohatého a vlivného [[Mykény|mykénského]] krále AgamemnonaAgamemnóna. Helena mu brzy porodila dceru [[Hermioné|Hermionu]]. Když král Tyndareós zemřel, stal se Meneláos jeho nástupcem na spartském trůnu. Osud však už chystal svá překvapení.

V té době se na jiném místě konala svatba mořské bohyně [[Thetis]] s králem [[Péleus|Péleem]], které se zúčastnili všichni bohové vyjma nepozvané bohyně sváru [[Eris]], kterou nepozvali, aby nikdo nenarušil průběh oslav. Jenže Eris si to nenechala líbit a svérazným způsobem hostinu narušila: mezi bohyně [[Héra|Héru]], [[Athéna|Athénu]] a [[Afrodita|Afrodíté]] vhodila [[jablko sváru|zlaté jablko]] ze zahrady [[Hesperidky|Hesperidek]]. Na jablku byl nápis „té nejkrásnější“ a každá s bohyň si myslela, že náleží jí. Nikdo z přítomných bohů ani smrtelníků nechtěl být soudcem, proto nejvyšší bůh Zeus přikázal bohu [[Hermés|Hermovi]], aby odvedl tři bohyně na horu [[Ída|Ídu]] u [[Trója|Tróje]], kde žije pastýř [[Paris (mytologie)|Paris]]; ten nechť spor rozhodne.

Paris byl ve skutečnosti synem trojského krále [[Priamos|Priama]] a jeho manželky [[Hekabé]]. Ta krátce před Paridovým narozením měla sen, že porodila pochodeň, a takterá zapálila Tróju. Tento sen věštci vyložili tak, že ještě nenarozený hoch se stane příčinou úplného zničení Tróje. Proto ho Priamos nechal hned po narození odnést a pohodit v lese. Jenže nemluvněteNemluvněte se však ujala medvědice, která ho odkojila, a pak sepoté ho ujalnašel pastýř Ageláos, a vzalkterý ho vzal za svého. Nikdo kromě nejvyššího boha tak netušil, že jde o královského syna.

Když na Ídu dorazil bůh [[Hermés]], Paris by nejraději utekl. Dostal do ruky jablko a prohlížel jednu bohyni za druhou a - líbily se mu všechny stejně. Bohyně tonečekaly vzalytrpně dona svýchjeho rukou averdikt: každá Paridovi udělala nabídku, co může získat, zvolí-li právě ji. Héra mu slíbila vládu nad celou [[Asie|Asií]]. Athéna nabízela válečnou slávu a nakonec Afrodíté přislíbila nejkrásnějšíza manželku nejkrásnější mezi ženami. A jablko bylo její. Afrodíté svůj slib hned začala plnit: Paris se nejprve dostal na své právoplatné místo - do Tróje. První ho poznala jeho sestra [[Kassandra]] - proslulá věštkyně, která se nikdy nemýlila, ale které nikdo její slova nevěřil. To způsobil bůh [[Apollón]], který jí věšteckou schopnost dal, ale když odmítla jeho lásku, zařídil to tak, že její slova nikdo nebral vážně. Král [[Priamos]] přijal svého ztraceného syna se všemi poctami. Poté Afrodíté doporučila postavit loď a odplout do Sparty, kde prý byly nejkrásnější ženy [[Řecko|Řecka]].

Král [[Meneláos]] přijal Parida i jeho doprovod, bratrance [[Aineiás|Aineia]], a uspořádal bohatou hostinu. Při prvním setkání s Helenou se Paris do ní zamiloval a on jí prý také nebyl docela lhostejný. Druhý den Meneláos musel za nějakými povinnostmi na [[Kréta|Krétu]], i přenechal hosty Heleně, kterou ještě nabádal, aby jim byla ve všem k dispozici. A takTak se stalo, že Helena zcela zapomněla na svého manžela i dítě a s Paridem tajně odplula do Tróje. Některé verze tvrdí, že ji Paris donutil či dokonce násilím unesl. Také se říká, že nemířili do Tróje rovnou, ale že pobyli v [[Egypt]]ě či v [[Sidón]]ě, dokonce několik let. Ať už to bylo tak či onak, jisté je, že zároveň s Helenou zmizela i pokladnice spartského krále.

Tím byla pošlapána jeho čest a porušeny všechny zákony pohostinnosti. Meneláos nemohl věci nechat jen tak, vypravil se za bratrem do [[Mykény|Mykén]] a požádal o pomoc. [[Agamemnón]] radil nejprve vyjednávat s trojským králem o navrácení manželky, Paris však byl ochoten vrátil jenom pokladnici, nikoliv však Helenu a podobně se vyjádřil i král Priamos. Poté Agememnón vyhlásil Tróji válku. Na jeho výzvu v krátké době byla shromážděna stotisícová armáda a [[Achajové]] vypluli na 1186 lodích k Tróji. [[Řekové]] se zdárně vylodili na pobřeží, avšak hradby města nezdolali. Tak to vytrvalotrvalo celých devět let.

[[Soubor:Helen Menelaus Louvre G424.jpg|thumb|right|Meneláos „osvobozuje“ Helenu. VázaMalovaná červenofigurová váza z pol. [[5. stol.století př. n. l.]]]]

Válka byla dlouhá a krutá, byla zabita řada skvělých bojovníků na obou stranách. Helena brzy svého činu litovala, vždyť jím způsobila mnohá utrpení na obou stranách. Nikdo jí sice nic nevyčítal, ani král Priamos, ale ona pociťovala nevyřčenou nenávist a výčitky. Navíc se ukázalo, že Paris byl sice krásný a pečlivě o sebe dbal, ale nesnesl srovnání s mužností jejího dřívějšího manžela nesnesl srovnání. Postupně jím Helena doslova pohrdala, zejména proto, že v boji nebyl statečný. Měl za sebou sice veliký úspěch - zabil totiž nejslavnějšího achajského bojovníka, hrdinu [[Achilles|Achillea]], ale ne v boji, nýbrž střelou z úkrytu, navíc řízenou bohem Apollónem. Podobně poté zahynul sám - při procházce na hradbách ho zasáhl otrávený šíp [[Filoktétés|Filoktétův]]. Rána byla nezhojitelná a Paris v hrozných bolestech uprchl z Tróje na Ídu, kde opuštěný zemřel.

Když se konečně dostali do Sparty, čekal už na ně jenom spokojený život až do smrti. A dokonce i po ní - bohové je oba přenesli do [[ÉlysiumElysium|ÉlysiaElysia]], kde žili dál věčně a bez starostí.