Thárská poušť: Porovnání verzí

'''Thárská poušť''' (nebo také poušť Tharr nebo Velká indická poušť) je pouštnímpouštní a polopouštnímpolopouštní územímkrajina na území [[Indický_subkontinent |indického subkontinentu]], ležící východně od dolního toku řeky [[Indus]].

Na jihovýchodě [[Pakistán |Pákistánu]] přechází do pouště Cholistánské, která zasahuje do jihovýchodních oblastí [[Paňdžáb | Paňdžábu]] a východní části [[Sindh |Sindhu]]. Jedná se z poloviny o písčitou poušť s typickými dunami. Obě pouštní oblasti zabírají celkem asi 273238 000700 km².

Vedle asi dvou třetin pouště, které leží v [[Rádžasthán |]Rádžasthánu]], se zbytek pouště nachází na jihu provinciích [[Harijána]] a [[Paňdžáb]] a na severu v [[Gudžarát |Gudžarátu]]. Na severu poušť hraničí s řekou [[Satledž]], na východě naráží na pohoří Aravalli, na jihu na obrovská ložiska soli (jejich anglický název je Rann of Kutch) a na západě její hranici vymezuje řeka [[Indus]].

O datu vzniku pouště se mezi vědci vedou spory. Mnozí zastávají názor, že Thárská poušť existuje již 4 000-10 000 let, podle jiných začalo území vysychat mnohem později. Podle této teorie poušť vznikla v letech 2 000 – 1 500 před naším letopočtem, kdy vyschla řeka Ghaggar. Díky novým dálkovým průzkumům bylo zpozorovánozjištěno, že důležitý dopad na toky řek v oblasti a jejich vysychání měly změny klimatu a také posuny [[Desková tektonika |posuny tektonických desek]] měly důležitý dopad na toky řek v oblasti a jejich vysychání.

Thárská poušť je písečnou pouští s četnými dunami, které mohou býtdosahují výšky i 150 metrů. Asi 10% pouštipouště tvoří pohyblivé duny, zbytek poušti se skládá z pevných dun a z dunových přechodů, skal a solných ložisek. Většinu pouštipouště nepokrývá žádná vegetace. V těch oblastech, kde se vegetace vyskytuje, se jedná většinou o různé traviny a keře. Nejvyšší duny se nacházejí na jihu, naopak na severu dosahují i ty nejvyšší jen asi 16 metrů.

Půda té nejsušší části je převážně pískovitá, částečně jílovájílovitá. HustotaHlubší a hloubka se mění podle topografie. Nízko položený zemzemina je těžší a může obsahovat tvrdšíztvrdlé částečky [[Jíl |jílu]], [[Uhličitan_vápenatý |uhličitanu vápenatého]] nebo [[Sádrovec |sádrovce]]. [[Kyselost]] půdy se pohybuje mezi 7 a 9,5 [[Kyselost#Definice_pH |pH]]. Úrodnost půdy stoupá od západu na východ, voda je vzácná a nachází se v hloubkách od 30 do 120 metrů pod povrchem.

Teploty jsou v Thárské poušti extrémně kolísavé, pohybují se od bodů mrazu v zimě, až po 50 °C v létě. Roční dešťové srážky se pohybují pod 150 mm na západě a asi 350 mm na východě na okraji pohoří Aravalli. Celkově množství srážek v oblasti klesá. Prší prakticky pouze v období dešťů, které přicházejí od jihozápadu v období od července do září.

Podobné je to s rychlostí větru: v zimě vane vítr rychlostí okolo 3 km/h, v květnu a červnu dosahuje rychlosti i 32 km/h. V létě také obvykle přicházejí [[Písečná_bouře |písečné bouře]] s vichřicí o rychlosti až k 130 km/h. Podzemní vodyvoda je jen velmi těžko dostupná, navíc často znečištěná solí, takže z toho důvodu nejsou v poušti žádné [[Oáza |oázy]].

Thárská poušť je obydlená převážně [[Hinduismus |hinduisty]], [[Muslim |muslimy]] a také [[Sikhismus |sikhy]]. Podél řeky Hakry byly nalezeny pozůstatky [[Harappská_kultura | Harappskáharappské kultury]], jejíž počátky sahají až do 2. poloviny 4. tisíciletí př. n. l.

Původními obyvateli Thárské poušti jsou [[Nomádi |nomádští]] chovatelé dobytka, kteří již po generace pěstují ty nejušlechtilejší velbloudy v Indii. Mezi jejich zákazníky najdeme jména četných indických [[Maharadža |maharádžů]]. Roku 1986 byl dostaven více než 500 km dlouhý vodní kanál, který přivádí do pouště přivádí vodu z [[Paňdžáb | Paňdžábu]]. Díky tomuto kanálu došlo v oblasti k významnému rozvoji zemědělství.

NejvětšímiNejvětší pouštnímipouštní města, kterými jsou [[Džódpur]], [[Džejsalmer]], [[Bahawalpur]] a [[Haiderad]], jsou spojena železnicí. Největší z nich, [[Džódpur]], leží v křovinaté oblasti, [[Bikaner]] a [[Džejsalmer]] leží přímo v poušti.