Aristarchus (kráter)

Snímek sondy Klementine ukazující terasy vzniklé sesuvy se světlými a tmavými pruhy vyvrženin.

Kráter Aristarchus nebo také Aristarchos je impaktní kráter nacházející se na západním okraji (z pohledu pozorovatele nacházejícího se na Měsíci) přivrácené strany Měsíce. Jeho stáří se odhaduje na 450 milionů let. Má průměr 40 kilometrů a je hluboký 3,7 km. Nazván byl podle starořeckého astronoma Aristarcha ze Samu, který položil první základy pokusům o geometrické změření vzdáleností Slunce a Měsíce od Země.

Plošina Aristarchus

Kráter Aristarchus se nachází na plošině Aristarchus na západním okraji Mare Imbrium (Moře Dešťů). Plošina Aristarchus má kosočtvercový tvar s rozměry 170 km x 200 km. V dalekohledu má mírně načervenalé zbarvení a je tmavší než okolní krajina.. Zvedá se asi 2 km nad okolí a svažuje se na severozápad. William K. Hartman a Gerard P. Kuiper se domnívají, že plošina Aristarchus byla vyzdvižena při vzniku pánve Imbrium.

Kráter samotný vypadá v dalekohledu, v porovnání s okolím, jako velmi světlý bod, a lze u jeho svahů pozorovat světlé a tmavé pruhy vyvrženin. Ty jsou tvořeny měsíčními bazalty (čediči) a anortozity.

V oblasti kráteru byly několikrát pozorovány záblesky, které jsou vysvětlovány úniky plynů jako jsou radon nebo argon.

Obrázek znázorňující kráter Aristarchus se svými satelitními krátery.

V okolí kráteru se nachází síť sekundárních kráterů. Ty byly označeny podle zavedených zvyklostí jménem hlavního kráteru a velkým písmenem abecedy. Pouze dva krátery byly Mezinárodní astronomickou unií přejmenovány. Jsou to Aristarchus A (dnes kráter Väisälä) a Aristarchus C (dnes kráter Toscanelli).

Aristarchus	Sel. šířka	Sel. délka	Průměr
B	26.3° S	46.8° Z	7 km
D	23.7° S	42.9° Z	5 km
F	21.7° S	46.5° Z	18 km
H	22.6° S	45.7° Z	4 km
N	22.8° S	42.9° Z	3 km
S	19.3° S	46.2° Z	4 km
T	19.6° S	46.4° Z	4 km
U	19.7° S	48.6° Z	4 km
Z	25.5° S	48.4° Z	8 km