Džajsalmér: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{pracuje se}} |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 29:
}}
Džejsalmer (''Jaisalmer'') {{audio|Jaisalmer.ogg|výslovnost}} [[Hindština]]:जैसलमेर označovaný také jako „Zlaté město“ se nachází v indickém státu Rádžasthán. Město stojí na vyvýšenině zformované žlutým pískovcem a nad ním ční velká pevnost, kterou tvoří palác, několik džainistických chrámů a mohutné hradby. Leží v samém srdci Thárské poušti, žije v něm necelých 70 000 obyvatel a je administrativním centrem distriktu Džejsalmer.
Své jméno město získalo po svém zakladateli Rao Jaisovi, „Džejsalmer“ znamená „pevnost na vrchu Džajsalu“. Přezdívka „Zlaté město“ neodkazuje ani tak na naleziště zlata (která v oblasti nejsou), jako spíše na písek, který svou žluto-zlatou barvou ve spojení se žhnoucím sluncem dává městu i okolí zlatou barvu.
==Historie==
Většina obyvatel Džejsalmeru jsou národnosti Bhatti Rajputové, kteří své jméno odvozují od starého jména Bhatti, slavný klan bojovníků, kteří původně pobývali v kraji Punjab. Později byli ale nuceni přesunout se na jih, kde nalezli útočiště v indické poušti, která se stala jejich domovem. Toto území bylo součástí Gurjar – Pratiharské říše, kterou do 11. století ovládala mocná královská rodina Bargujarů. Deoraj, slavný princ z rodu Bhatti je považován za zakladatele džejsalmerské dynastie a s ním je také spojen začátek používání titulu Rawal.
Roku 1156 Rawal Jaisal, Deorajův šestý následovník, založil pevnost a město Džejsalmer. Ihned z něj učinil své sídlo a přesunul tam z Lodhruvy (leží asi 15 km severozápadně od Džejsalmeru) hlavní město. Nicméně roku 1293 se Bhattiové dostali do prudkého sporu se sousedním panovníkem jménem Ala-ud-din Khilji a jeho armáda dobyla a zpustošila město i pevnost takovým způsobem, že obojí bylo následně dlouhou dobu opuštěno. Někteří Bhattiové uprchli do Talwandi (nynější Nankana Sahib, Punjab, Pákistán), jiní přesídlili do Larkany (Sind, Pákistán).
Po této události nejsou o městě delší dobu žádné záznamy až do časů Rawal Sahal Singha, který znamenala definitivní konec éra Bhatti, když uznal nadřízenost mughalského vládce Shah Jahana. Moc džejsalmerkých princů tak byla limitována a moc státu až do nástupu Rawal Mulraje (1762) výrazně klesla a většina provincií byla ztracena. Roku 1818 navázal Mulraj politické styky s Brity a stejným směrem pokračoval jeho nástupce Maharawal Salivahan (začal vládnout roku 1891). Džejsalmer těžil ze své strategické polohy na obchodní stezce, po které procházely velbloudí karavany indických i dalších asijských obchodníků do střední Asie, ale i do Egypta, Arábie, Persie, Afriky a západní Evropy.
Džejsalmer byl, navzdory dřívějším politickým kontaktům, jedním z posledních indických států, kteří podepsali dohodu s Británií a připojili se k tzv. Britské Indii. Džejsalmer byl sídlem stejnojmenného státu řízeného rajputským klanem Bhatti. Současným přímým následovníkem tehdejších panovníků je Brijraj Singh. Ačkoli město je nyní pod správou indické vlády, většina tamního majetku je stále ve vlastnictví jeho nebo jeho rodiny. Jeho rodina se zároveň velkému respektu místních obyvatel.
| |||