Přípona (mluvnice): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Sebesta (diskuse | příspěvky)
m Oprava odkazu na "kořen"
kat. Lingvistika -> Slovotvorba, rozšíření pahýlu
Řádek 1:
Pojmem '''přípona''' se v [[lingvistika|lingvistice]] označuje tajednotlivý část[[morfém]], který se nachází ve [[Slovo (lingvistika)|slově]], za [[Kořen (lingvistika)|kořenem]] slova, nejde-li o další kořen slova nebo o [[koncovka|koncovku]]. Koncovkou se nazývá zejména ta část na konci slova, která se nacházípřidává nanebo jehoubírá konciv (zajednotlivých tvarech při [[Kořenflexe|ohýbání]] (lingvistika)|kořenem[[skloňování]] slovanebo [[časování]]) slova.
 
Příponou lze v češtině jemně odstínit význam slova, např. rozlišit slova dřevní, dřevitý, dřevnatý, dřevěný, dřevný. Pomocí přípony lze také měnit například slovní druh, slovesný vid, zdrobňovat či odvozovat slova a podobně.
Například: ''obchod'' (podstatné jméno) + ''-ovat'' (přípona) → ''obchodovat'' (sloveso) Viz.
 
Přípon, podobně jako [[předpona|předpon]], může být v jednom slově i více za sebou. Příklady lze hledat mezi nejdelšími českými slovy: nejneobhospodařovávatelnější a nejnerestrukturalizovávatelnější. Přípona -ovat vyjadřuje činnost odvozením slovesa z podstatného jména, -ovávat systematickou, opakovanou činnost, -telný označuje způsobilost objektu strpět činnost, -ější je přípona druhého stupně přídavného jména.
 
Označení přípona se nepoužívá jen v přirozených jazycích, ale i v umělých kódech. [[Přípona souboru]] je závěrečná část názvu počítačového souboru, popisující jeho typ. Příponou se také někdy nazývá označení [[Doména nejvyššího řádu|domény nejvyššího řádu]] na konci internetové adresy. Přirozené jazykové koncovky přídavných jmen využil [[Jan Svatopluk Pressl|Jan Pressl]] v jedinečném českém umělém názvoslovném systému [[oxid]]ů.
 
==Podívejte se také na==
Řádek 8 ⟶ 12:
 
{{pahýl}}
[[Kategorie:lingvistikaSlovotvorba]]