Verze z 3. 6. 2009, 21:57 editovat GhalyBot (diskuse \| příspěvky) 2 587 editací m robot přidal: arz:فيلون السكندرى ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 8. 2009, 10:40 editovat zrušit editaci Milan Keršláger (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 12 670 editací m Link fix Přejít na další porovnání →
Řádek 12: Filónova exegeze se týká [[Pentateuch]]u, pěti knih Mojžíšových; o jiných biblických knihách se téměř nezmiňuje. Písmo má podle Filóna vedle doslovného ještě také hlubší, alegorický a symbolický význam, jemuž obvykle dává přednost. To odpovídá dobovým výkladům Homéra. Biblický Pentateuch je ale pro Filóna ta nejvyšší a nejhlubší filosofie, z níž čerpali všichni pozdější filosofové. Bible sice mluví o jednotlivých osobách a příbězích, ty však symbolizují obecnější věci – vlastnosti a ctnosti. Tak Adam znamená myšlení, Eva vnímání, [[Kain]] sobectví, [[Ábel]] zbožnost a [[Abraham]] schopnost se učit. Filónovy filosofické názory jsou roztroušeny v jeho náboženských spisech a nejsou zcela důsledné. Je však zřejmé, že Filón byl ovlivněn především středním [[~~platonismus~~platónismus\|~~platonismem~~platónismem]] a [[stoicismus\|stoicismem]], kdežto [[Aristotelés\|Aristotela]] většinou odmítá. Zastával ostré oddělení duchovního a smyslového světa (''kosmos noétos kai aisthétos''), takže Bůh není pro člověka poznatelný. Filón ale nezdůrazňuje ani Boží zjevení, jako později židovská i křesťanská nauka. Člověk však může poznat Boží „síly“ (''dynameis''), jež vyjadřují i biblická jména Bůh (''theos'') a Pán (''kyrios''). Tyto síly jsou obvykle tři, totiž Boží dobrota a moc, jež spojuje [[Logos]] (slovo, smysl). Logos je také ta stránka Boží, jež se obrací ke světu, a Filón o něm někdy hovoří i jako o podstatě (''hypostasis'') nebo dokonce o „druhém Bohu“. Zde však není Filón jednoznačný a o Božích silách mluví jindy (platónsky) jako o idejích, o Bohu jednou mluví jako o bytí (''to ón''), jindy jako o osobním jsoucím (''ho ón''). Jako pro Platóna i pro Filóna je tělo „žalář“ a „hrob“ duše a cílem dobrého života je vysvobození duše z tohoto otroctví. To si však nepředstavuje – jako stoikové – jako znovusjednocení lidského, dílčího Logu s obecným Logem, nýbrž jako možnost blaženého nazírání Boha. Cestou k tomu je jistě ctnostný život, ale také – jako u stoiků – potlačení všech žádostí a vášní (''apatheia''), prostý život a svobodný vztah ke všem citům. Žena je symbolem světského a na cestě k dobru se musí přiblížit mužskému ideálu, což se děje například v panenství. Řádek 49: * De animalibus (dialog o tom, zda mají zvířata rozum) ==~~Odkazy~~ Literatura == {{NK ČR\|jn20000720071}}▼ * Filón Alexandrijský, ''O stvoření světa. O gigantech. O neměnnosti Boží''. (Řecko-česky) Praha: Oikúmené 2001 ▼ === Související články= ==▼ {{Portál Filosofie}} ▲===Související články=== * [[Helénismus]] * [[~~Platonismus~~Platónismus]] * [[Patristika]] === Externí odkazy= == {{en}} [http://www.iep.utm.edu/p/philo.htm Marian Hillar: heslo Philo v Internet encyclopedia of philosophy] Řádek 67 ⟶ 71: * Rob Bradshaw: [http://www.earlychurch.org.uk/philo.php Philo of Alexandria] (earlychurch.org) * [http://www.newadvent.org/cathen/12023a.htm E. Bréhier, heslo Philo Judaeus in: Catholic Encyclopedia (1911)] ~~===Literatura===~~ ▲{{NK ČR\|jn20000720071}} ▲* Filón Alexandrijský, ''O stvoření světa. O gigantech. O neměnnosti Boží''. (Řecko-česky) Praha: Oikúmené 2001 {{překlad\|de\|Philo von Alexandrien\|48841196}}

Filón Alexandrijský: Porovnání verzí