Nejvyšší správní soud: Porovnání verzí

[[Soubor:Supreme administrative court (Brno).jpg|thumb|Budova Nejvyššího správního soudu v Brně]]

'''Nejvyšší správní soud''' se sídlem v [[Brno|Brně]] je vrcholný článek správního soudnictví a spolu s [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyšším soudem]] a [[Ústavní soud České republiky|Ústavním soudem]] nejvyššími články soustavy [[soud]]ů v [[Česko|České republice]]. Nejvyšší správní soud rozhoduje ve věcech správních o mimořádných [[opravný prostředek|opravných prostředcích]], tj. o [[kasační stížnost|kasačních stížnostech]]. Mimoto tomuto soudu přísluší i určitá zvláštní [[agenda]], např. rozhodování ve věcech [[Volby#Volby v Česku|volebních]], o rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti [[Politická strana|politických stran]] a hnutí nebo o některých [[Kompetenční spor|kompetenčních sporech]]. I přes zakotvení existence soudu v [[Ústava České republiky|ústavě]] již od počátku, byla jeho činnost zahájena až v roce [[2003]].

 

== Složení ==

Soud se skládá z předsedy a místopředsedy (jmenuje je [[Prezident České republiky|prezident]] s kontrasignací [[předseda vlády|předsedy vlády]] nebo jím pověřeného člena), předsedů kolegií (finančně-správní a sociálně-správní), předsedů senátů a soudců. Předseda soudu jmenuje a odvolává dva členy Rady [[Justiční akademie]]. Předseda soudu každému soudci na jeho návrh jmenuje dva [[asistent soudce|asistenty soudce]], kteří z pověření soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení.

 

 

'''Předsedové NSS'''

 

'''Místopředsedové NSS'''

 

== Historie ==

Správní soudnictví vzniklo v habsburské monarchii, kdy byl ustaven ve Vídni předlitavský Správní soudní dvůr dle zákona č. 36/1876 ř.z. Správní soudnictví bylo jednoinstanční a koncentrované. Jeho judikatura je soustředěna zejména ve sbírce [[Adam Budwiński|Adama Budwińského]] (''Budwińského sbírce'').

 

[[Soubor:Pantucek.jpg|thumb|left|[[Ferdinand Pantůček]], první prezident československého NSS]]

Československý předchůdce Nejvyššího správního soudu (1918–1952) si zejména v době, kdy v jeho čele stál vynikající právník a právní teoretik [[Emil Hácha]] ([[1925]]–[[1938]]), získal vysoké renomé a jeho [[judikatura]], která byla publikována v tzv. ''Bohuslavově sbírce'' (1918–1948) ve dvou oddělených částech (administrativní a finanční), je používána dodnes. Podobně jako dnešní Nejvyšší správní soud, trpěl i prvorepublikový Nejvyšší správní soud chronickou zdlouhavostí řízení (nevyřízené věci dosáhly roku 1935 počtu 17431), kterou se podařilo omezit po reformě soudu v roce [[1937]]. Československý Nejvyšší správní soud byl zřízen v Praze zákonem č. 3/1918 Sb. z. a n., o nejvyšším správním soudě, a jeho soudci se podíleli i na činnosti Ústavního soudu a Volebního soudu. Působil i v době [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. Za války v [[Bratislava|Bratislavě]] vznikl Nejvyšší správní soud Slovenské republiky, který dočasně v roce 1944 sídlil v Piešťanech a který pokračoval v samostatné existenci i po konci války.

 

 

== Externí odkazy ==

{{commonscat|Supreme administrative court of the Czech Republic}}

{{Portál Brno}}

* [http://www.nssoud.cz Oficiální stránky, obsahují i kompletní judikaturu]

 

[[Kategorie:Správní právo]]

[[Kategorie:Procesní právo]]