Alois Honěk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 4:
Velmi často vyzdvihovaná zvuková kvalita jeho nástrojů není pouhou náhodou. Skrývá se za ní celoživotní touha po odhalení tajemství slavných italských mistrů z Cremony. Nad tajemstvím dokonalého nástroje začal bádat již v patnácti letech, kdy byl požádán o přeložení starého latinského spisu. Změt čísel a písmen tehdy nikomu nedávala velký smysl, bylo mu tedy povoleno, aby si pořídil vlastní opis. Teprve po desítkách let studia a konstrukci mnohých nástrojů dospěl ke svému vlastnímu modelu – ideálnímu tvaru nástroje. Díky znovuobjevení již zapomenutého tajemství konstrukce dosahují housle, violy, violoncella a kontrabasy tolik obdivované kvality.
Dr. Honěk se také zabýval objektivním měřením tónové kvality nástrojů. Své poznatky o historii konstrukce smyčcových nástrojů a o objektivním měření jejich tónové kvality publikoval v časopisech Strad a Das Musikinstrument. Za svůj život postavil velké množství nástrojů. Přes 100 jich lze slyšet v orchestrech i sólovém podání po celém světě. A. V. Honěk byl členem Kruhu umělců houslařů. Měl také vynikající vztahy s Českou Filharmonií a dlouhou dobu orchestr doprovázel po světě jako
Byl také výborným chirurgem, který významně přispěl k rozvoji tohoto oboru, a to nejen u nás. Za války se jako narkotizér zúčastnil operace Reynharda Heydricha v nemocnici na Bulovce. Po válce pracoval sedm let v Karlových Varech. V roce 1954 byl v rámci politických procesů vězněn a nakonec propuštěn v roce 1956. Nejdéle pak působil v nemocnici Na Františku jako primář chirurgického oddělení. Jako intelektuál se zajímal také o další obory lidského vědění, jako například o matematiku nebo historii.
| |||