Hipodrom: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava u Říma
m link fix
Řádek 2:
'''Hippodrom''' ([[starořečtina|starořecky]]: ''ιππόδρομος'') bylo ve [[Starověké Řecko|starověkém Řecku]] místo určené ke konání závodů na koních, nebo na koňmi tažených vozech. Svým účelem odpovídá [[Starověký Řím|římskému]] [[Circus (antické sportoviště)|cirku]] od kterého se částečně odlišuje. Některé soudobé jazyky slovo přejaly a označují tak [[dostihové závodiště|dostihová závodiště]] i v dnešní době.
 
Hippodromy byly ve varu obdélníku ukončeného na jedné užší straně rovně linií sloupů, které sloužily jako start a před nimiž byly dřevěné startovní boxy, a na protilehlé straně půlobloukem, který sloužil jako obratiště. Počátek a konec dráhy byl označen pilířem, sloupem nebo obeliskem. Tyto body se nazývaly ''termai''. Hippodrom byl rozdělen podélnou zdí od startu až k obratišti na dva pruhy. Závod tedy začínal a končil na stejné straně hippodromu, ačkoli mohl mít i více kol. Pilíře na konci zdi u obratiště byly velmi nebezpečným místem, kde docházelo k častým nehodám. Délka závodiště bývala 4 délky [[stadioStadium (míra)|stadia]] tedy asi 770 m.
 
Původně byly závodní dráhy vytyčovány jen pro dobu konání her na vhodné rovné ploše. Postupem času byly hippodromy zřizovány tak, aby alespoň na jedné straně dráhy bylo návrší, odkud by diváci mohli závod pohodlně sledovat. V oblibě byla údolí a úžlabiny s vyvýšením na obou stranách.