Volksdeutsche: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ další "Volksdeutsche" |
+ za 2. svět. války a po ní |
||
Řádek 2:
Jako „Volksdeutsche“ byli označováni také [[Němčina|germanofonní menšiny]] v [[Rakouské císařství|rakouském císařství]] a pozdějším [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] a nástupnických státech mimo Rakouska – v [[Jugoslávie|Jugoslávii]], [[Maďarsko|Maďarsku]], [[Rumunsko|Rumunsku]], [[Československo|Československu]] ([[Sudetští Němci|Sudetští]] a [[Karpatští Němci]]), v [[Itálie]] ([[Jižní Tyroly]]). V širším smyslu byli mezi ně zřídka zahrnováni také [[Rakušané]], [[Lucemburčané]], [[Němečtí Švýcaři]] a [[Lichtenštejnci]].
Před rokem 1939 žilo asi 8,6 miliónů Němců za východními hranicemi říše: v Československu (3,48 milionu), v Polsku (1,15 milionu), Rumunsku (0,75 milionu), v Maďarsku (0,6 milionu), Jugoslávii (0,55 milionu) v SSSR (1,15 milionu) a dalších 0,6 milionu v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Memelu a ve Svobodném státě Gdaňsku. Po skončení útěků a odsunů v letech 1945–1948 zůstalo jen asi 4 miliony na východě Evropy.<ref>[http://www.initiative-tageszeitung.de/lexika/leitfaden-artikel.html?LeitfadenID=66 Initiative Tageszeitung e.V.: ''Aussiedler'']</ref>
Jejich někdejší domov je dnes z větší části již minulostí, neboť v důsledku [[Druhá světová válka|II. světové války]] byli většinou deportováni a vysídleni, respektive byli nuceni uprchnout nebo byli [[Odsun Němců|”odsunuti”]] a většina z nich se nově usadila na území dnešního německojazyčného prostoru ([[Německo]], [[Rakousko]]). Jako následek 2. světové války se území s německým obyvatelstvem v Evropě zmenšilo o třetinuu a německá kultura citelně ztratila na významu.
== Odkazy ==
| |||