Logos: Porovnání verzí

Přidáno 3 875 bajtů ,  před 10 lety
Rozšíření a doplnění, odstr. Pahýl
m (robot přidal: uk:Логос)
(Rozšíření a doplnění, odstr. Pahýl)
{{Různé významy}}
Řecké slovo '''"logos''' (λόγος od ''legein'', sbírat, mluvit, počítat) má velmi široký význam, navazující na patrně nejstarší význam něčeho sebraného či shromážděného. Může znamenat (mluvenou) „[[řeč]]“, „[[slovo]]“, „příběh“, „[[význam]]“, „poměr“, „[[číslo]]“, někdy také „[[rozum]]“ a "[[smysl]]", i když pro některé z nich měla řečtina zvláštní výrazy. Slovo ''logos'' naproti tomu neznamená [[jazyk]], ani v anatomickém, ani ve filologickém významu. Jako odborný pojem se logos užívá ve [[Filosofie|filosofii]] a v [[křesťanství|křesťanské]] [[teologie|teologii]].
{{upravit}}
Řecké slovo '''"logos''' (λόγος) znamenající „slovo“, „řeč“, „rozum“, ale zejména také "smysl". Pokud bereme v úvahu logos = smysl, je velice zajímavé interpretovat názvy mnoha vědních oborů, jako např. bio-logie (=smysl života), pato-logie (smysl nemoci), či archeo-logie (=smysl počátku). Logos v antickém Řecku chápali tak, že naše myšlení (logos) odpovídá řádu světa. Odtud "vláda Logu".
 
== Ve filosofii ==
Logos je pojmem, který používá [[Filosofie|filozofie]] a [[křesťanství|křesťanská]] [[teologie]].
Široké spektrum významů slova ''logos'' patrně spojuje představa něčeho, co lidská mysl „sbírá“ a shromážďuje, co sice není hmatatelné, ale co všechny skutečnosti – včetně těch hmotných - označuje a tak i do jisté míry ovládá. Každé slovo označuje množství rozmanitých skutečností či „jednotlivin“ a řeč dovoluje o nich mluvit a uvažovat právě proto, že nese významy. Také číslo, počet a poměr se vyskytují jen v lidské mysli, „počítají“ čili shrnují věci podobné povahy a umožňují o nich uvažovat jeko o celku „pěti švestek“ nebo „sto a jedné noci“. Je to tedy pokaždé lidský rozum, který takto shrnuje jednotlivé zkušenosti a hledá jejich společný smysl.
 
Slovo, které je pro filosofické uvažování jako stvořené, uvedl do filosofie [[Hérakleitos z Efesu]], který jím patrně mínil společný řád [[vesmír]]u, jejž člověk myšlením pouze odhaluje a odkrývá. Všechno se děje podle tohoto logu (zlomek B 1), všechno konáme a myslíme díky účasti na tomto společném logu (B 2). Logos jako společný rozum se tak může postavit proti [[mýtus|mýtu]], který původně znamenal také vyprávění, a [[Sókratés]] staví logos, založený na skutečném poznání, proti účelové řeči (logu) sofistů. Pro [[Platón]]a je logos v úzkém vztahu k matematice, která se také nemění, na ničem nezávisí a nepomíjí. Také pro [[stoicismus|stoiky]] je logos sjednocující rozumový princip celého Vesmíru, z něhož každá činnost vychází. Jako „semínko“ (''logos spermatikos'') je přítomen ve všech živých bytostech.
Slova ve filozofickém významu používá poprvé [[Hérakleitos z Efesu]], aby jím popsal lidské poznání a řád [[vesmír]]u. V dobách [[Sókratés|Sókratových]], [[Platón]]ových a [[Aristotelés|Aristotelových]] označuje pojem schopnost lidského rozumu a poznání člověka o světě a o sobě navzájem. Aristotelés pojmu používá pro popis pravidel lidského myšlení. [[stoicismus|Stoik]]ové chápali ''logos'' jako sílu, která oživuje vesmír.
 
Pro [[Aristotelés|Aristotela]] znamená ''logos'' rozumnou řeč, [[argument]] nebo důkaz a v tomto smyslu předmět logiky. Logos je tak také hlavní charakteristika člověka, což je „živočich, mající logos“. Tuto důležitou definici přeložil [[Cicero]] do latiny jako ''animal rationale'' („živočich vybavený rozmem“), čímž podstatně ovlivnil celou tradici západního [[racionalismus|racionalismu]]. Novověká přírodověda pak místo ''rationalis'' začala člověka označovat přívlastkem ''sapiens'' („moudrý“).
Rané křesťanství připisuje pod vlivem [[Evangelium podle Jana|Janova evangelia]] pojem ''logu'' [[Ježíš Kristus|Ježíši Kristu]], a popisuje pomocí něho Ježíšovu podstatu. Tento křesťanský pojem vychází z teologické představy, že Ježíš jakožto [[Boží Syn]] je jediným sdělením, „slovem“, prostřednictvím něhož [[Bůh]] tvoří svět a skrze něž se světu dává poznat.
 
== V teologii ==
V původním širokém smyslu chápali slovo logos někteří [[novoplatonismus|novoplatonici]], kteří mu ale připisovali božskou povahu zosobněné [[Moudrost]]i. V této podobě přišlo slovo logos do [[helénismus|helénistického]] [[židovství]] ([[Filón z Alexandrie]]), do řeckého překladu [[Bible]] a do [[Nový zákon|Nového zákona]]:
:“Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. (...) Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a život byl světlem lidí“ (J 1,1-4 {{citát bible|J|1|1}}).
 
Ježíš jako [[Boží Syn]] je jediným sdělením, „slovem“ i moudrostí, jehož prostřednictvím [[Bůh]] tvoří svět a skrze něž se světu dává poznat. Na tento specifický význam Božího Slova jako druhé božské osoby a vtěleného Slova, které se účastnilo Stvoření i spásy, navazuje teologický význam slova ''logos'', živý zejména ve východních církvích. Některé proudy současné teologie zdůrazňují i zde význam „slovo“, „řeč“, zejména tak zvaná [[dialektická teologie]].
 
== Odvozená slova ==
* [[Logika]] znamená původně „umění řeči“.
* Přípona –logie v názvu mnoha věd, například archeo-logie, bio-logie nebo pato-logie, znamená soustavnou a argumentující „řeč“ o nějaké oblasti.
* [[Filologie]] (věda o jazyku a jazycích) znamená doslova „zájem o jazyk“.
* Logocentrismus je polemický pojem, který novověké filosofii vytýká přílišné soustředění na slova (u Jacques Derrida|Derridy na mluvené slovo), jako kdyby slova nějak bytostně souvisela s označovanými skutečnostmi a mohla je dokonce nahradit.
* [[Logopedie]] je lékařská disciplina, která se zabývá napravováním vad řeči.
* Logothét nebo logothétés byl v Byzantské říši a pak i v balkánských zemích něco jako první ministr.
==Odkazy==
{{Portál Filosofie}}
{{Portál Křesťanství}}
===Související články===
* [[Jazyk]]
* [[Myšlení]]
* [[Rozum]]
* [[Řeč]]
===Literatura===
* ''Mýtus & logos''. Praha: ISV 2004 - 213 s. ISBN 80-86642-19-4
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Logos. Sv. 16, str. 264
* P. Rezek (vyd.), ''Mýtus, epos a logos''. Praha: OIKOYMENH, 1991 - 119 s. ISBN 80-85241-07-2
 
* ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie. ''
 
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]