Petr Figulus Jablonský: Porovnání verzí

[[19. října]] [[1649]] si vzal Alžbětu Komenskou (*[[1629]],† po roce 1678), dceru [[Jan Amos Komenský|J. A. Komenského]]. Měli spolu celkem 5 dětí: Jan Theodor Figulus - Jablonský (*[[1654]](1656?) – † [[1713]]), 1. sekretář [[Pruská akademie věd|Akademie věd v Berlíně]], Samuel (Amos?)Adam Figulus Jablonský (*[[1654]](1655?) – ?), z této větve pochází rod Kalliků, [[Daniel Ernst Jablonský|Daniel Arnošt Jablonský]] (*[[1660]] – † [[1741]]), biskup [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] v [[Prusko|Prusku]], po r. 1733 president [[Pruská akademie věd|Akademie věd v Berlíně]] - jeho potomci žijí dosud, Marie Alžběta (*[[1665]]) a Petr (*[[1667]]) (některé zdroje uvádějí, že měl 6 dětí). Rodinnou relikvii, platinový prsten s diamanty, vlastní potomek z desáté generace Jan Kalik, syn Gerdy Figulus-Kallikové (1912 - 1997). Svatba se konala v Polském [[Lešno|Lešně]] <br />

Se svým budoucím tchánem J.A Komenským se P.Figulus Jablonský znal již od dětství: osiřelého jej Komenský přijal do své rodiny a vychovával jako vlastního syna; v roce [[1628]] odešli spolu s rodinou Komenských do [[exil]]u do [[Polsko|polského]] [[Lešno|Lešna]] (jako devítiletý přestál útrapy cesty), kde se učil pod vedením Komenského. Naučil se cizím jazykům, proto již v letech 1636 - 1638 provází [[John Dury|Johna Duryho]] na jeho cestě po [[Švédsko|Švédsku]]. Roku [[1641]] byl spolu se svým učitelem v Londýně (tam mu byl tlumočníkem do angličtiny), později, když přerušil studia na [[Universiteit Leiden|Leidenské Valonské Akademii]], doprovázel Komenského při cestě do [[Švédsko|Švédska]], dále do [[Sedmihradsko|Transylvánie]], [[Východní Prusko|Východního Pruska]]... ([[1642]] – [[1643]]). V roce [[1642]] si Komenský vybral P. Figula za pomocníka v [[Elbląg|Elblingu]], v roce [[1643]] P. Figula posílá jako svého zástupce ke kancléři [[Axel Oxenstierna|Oxenstiernovi]], aby ukončil studia ve Švédsku. [[24. srpna]] roku [[1644]] se Petr Figulus, prakticky jako sekretář J.A. Komenského, společně s dalšími [[Jednota bratrská|Českými bratřími]] zúčastnil Orlenské konvokace (Orla v Litvě, na panství knížete [[Bogusław Radziwiłł|Radvily]]). V té době se Petr. Figulus usazuje v Nassenhubenu (dnes [[Mokry Dwór]]) u Gdaňska[[Gdaňsk]]a, kde žil poměrně klidně, spolupracoval s místním luteránským farářem, vykonával bohoslužby, kázal, učil děti.<br />

Petr Figulus byl koncem roku [[1666]] na přímluvu litevského knížete [[Bogusław Radziwiłł|Bohuslava Radvily]] (Radvilové Bohuslav a jeho bratranec [[Jonušas Radvila]] (*[[1612]] - [[1655]]) byli [[Kalvinismus|kalvinisté]], nejednou bohatě podpořili Komenského a [[Jednota bratrská|České bratry]]; s mnohými z nich osobně známi) povolán [[Braniborsko|braniborským]] kurfiřtem jako dvorní kazatel do [[Východní Prusko|východopruského]] [[Dějiny Klajpedy|Memelu]]. Svou autoritou a diplomatickým taktem tu dokázal v krátké době smířit rozvaděné [[Luteránství|luterány]] a [[Kalvinismus|kalvinisty]] (v Klajpedě se totiž shromáždili reformáti z blízkého "příhraničí": [[Litva|Litvy]], [[Ruské carství|Ruska]] a [[Polsko-litevská unie|Polska]], bylo zde také 13 rodin [[Skotové|Skotů]], [[Němci]], [[Nizozemci]] - kde ne všude měla jejich [[Konfese (náboženství)|konfese]] právo na existenci) a pokusil se též o založení školy v komeniánském duchu.

Okolnosti: Klajpedští reformáti museli ještě v roce [[1645]] až do [[Kaliningrad|Královce]] k přijímání a na bohoslužby. To se dělo tak často, nakolik to dovolovaly okolnosti, až konečně roku [[1661]] farář Wendelinus dostal od Velikého Kurfiřta Fridricha Wilhelma povolení přibýt za reformáty do Klajpedy čtyřikrát do roka. Manželka knížete Jakuba Louise Charlotte měla dobré styky s B Radvilou a také s nadšením podporovala osvětové plány P. Figula.