Petr Figulus Jablonský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Literatura |
m opraveny překlepy |
||
Řádek 1:
{{upravit}}
'''Petr Figulus Jablonský''' (*[[1619]], [[Jablonné nad Orlicí]] – † [[12. ledna]] [[1670]] v [[Klajpeda|Klaipėdě]]), biskup [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] a zeť [[Jan Amos Komenský|J. A. Komenského]]. Jeho otec Petr byl duchovním v Jablonném. V dětství
V Klajpedě se podepisoval: Petrus Figulus Pastor Ecclesiae Reformatae novellae demumque colligi coeptae Memmelae in Prussia Ducati.
Uměl nejdůležitější evropské řeči. Vykonal mnoho složitých politických misí v Anglii, Švédsku, Maďarsku, Prusku i jinde.
[[19. října]] [[1649]] si vzal Alžbětu Komenskou (*[[1629]],† po roce 1678), dceru [[Jan Amos Komenský|J. A. Komenského]]. Měli spolu celkem 5 dětí: Jan Theodor Figulus - Jablonský(*[[1654]](1656?) – † [[1713]]), 1. sekretář [[Pruská akademie věd|Akademie věd v Berlíně]], Samuel (Amos?)Adam Figulus Jablonský (*[[1654]](1655?) – ?), z této větve pochází rod Kalliků, [[Daniel Ernst Jablonský|Daniel Arnošt Jablonský]] (*[[1660]] – † [[1741]]), biskup [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] v [[Prusko|Prusku]], po r. 1733 president [[Pruská akademie věd|Akademie věd v Berlíně]] - jeho potomci žijí dosud, Marie Alžběta (*[[1665]]) a Petr (*[[1667]]) (některé zdroje uvádějí, že měl 6 dětí). Rodinnou relikvii, platinový prsten s diamanty, vlastní potomek z desáté generace Jan Kalik, syn Gerdy Figulus-Kallikové (1912 - 1997). Svatba se konala v Polském [[Lešno|Lešně]] <br />
Se svým budoucím tchánem J.A
Roku [[1662]] synod [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] potvrdil P. Figula Jablonského do staršovstva, čímž akceptoval přání J.A. Komenského, aby se P. Figulus stal jeho všestranným nástupcem.
Petr Figulus byl koncem roku [[1666]] na přímluvu litevského knížete [[Bogusław Radziwiłł|Bohuslava Radvily]] (Radvilové Bohuslav a jeho bratranec [[Jonušas Radvila]](*1612 - 1655) byli kalvinisté, nejednou bohatě podpořili Komenského a České bratry; s mnohými z nich osobně známi) povolán braniborským kurfiřtem jako dvorní kazatel do [[Východní Prusko|východopruského]] [[Dějiny Klajpedy|Memelu]]. Svou autoritou a diplomatickým taktem tu dokázal v krátké době smířit rozvaděné luterány a kalvinisty (v Klajpedě se totiž shromáždili reformáti z blízkého "příhraničí": Litvy, Ruska a Polska, bylo zde také 13 rodin Skotů, Němci, Nizozemci - kde ne všude měla jejich konfese právo na existenci) a pokusil se též o založení školy v komeniánském duchu.
Okolnosti: Klajpedští reformáti museli ještě v roce 1645 až do Královce k přijímání a na bohoslužby. To se dělo tak často, nakolik to dovolovaly okolnosti, až konečně roku 1661 farář Wendelinus dostal od Velikého Kurfiřta Fridricha Wilhelma povolení přibýt za reformáty do Klajpedy
Vedle smiřovací mise měl P. Figulus v Klajpedě i další úlohu: založit vysokou školu - kolej. P. Figulus měl v Klajpedě k dispozici řadu knih a materiálů J.A. Komenského. Skoty vyučoval anglicky, Němce -
==Literatura==
|