Petr Figulus Jablonský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Literatura
m opraveny překlepy
Řádek 1:
{{upravit}}
'''Petr Figulus Jablonský''' (*[[1619]], [[Jablonné nad Orlicí]] – † [[12. ledna]] [[1670]] v [[Klajpeda|Klaipėdě]]), biskup [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] a zeť [[Jan Amos Komenský|J. A. Komenského]]. Jeho otec Petr byl duchovním v Jablonném. V dětství isiřelosiřel, rodiče zemřeli na [[Mor|morovou epidemii]] pravděpodobně roku 1622. Přídomek Figulus (latinsky hrnčíř) mu vybral J.A. komenskýKomenský. Nedochovala se žádná jeho podobizna.
V Klajpedě se podepisoval: Petrus Figulus Pastor Ecclesiae Reformatae novellae demumque colligi coeptae Memmelae in Prussia Ducati.
Uměl nejdůležitější evropské řeči. Vykonal mnoho složitých politických misí v Anglii, Švédsku, Maďarsku, Prusku i jinde.
 
[[19. října]] [[1649]] si vzal Alžbětu Komenskou (*[[1629]],† po roce 1678), dceru [[Jan Amos Komenský|J. A. Komenského]]. Měli spolu celkem 5 dětí: Jan Theodor Figulus - Jablonský(*[[1654]](1656?) – † [[1713]]), 1. sekretář [[Pruská akademie věd|Akademie věd v Berlíně]], Samuel (Amos?)Adam Figulus Jablonský (*[[1654]](1655?) – ?), z této větve pochází rod Kalliků, [[Daniel Ernst Jablonský|Daniel Arnošt Jablonský]] (*[[1660]] – † [[1741]]), biskup [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] v [[Prusko|Prusku]], po r. 1733 president [[Pruská akademie věd|Akademie věd v Berlíně]] - jeho potomci žijí dosud, Marie Alžběta (*[[1665]]) a Petr (*[[1667]]) (některé zdroje uvádějí, že měl 6 dětí). Rodinnou relikvii, platinový prsten s diamanty, vlastní potomek z desáté generace Jan Kalik, syn Gerdy Figulus-Kallikové (1912 - 1997). Svatba se konala v Polském [[Lešno|Lešně]] <br />
Se svým budoucím tchánem J.A KomenskýnKomenským se P.Figulus Jablonský znal již od dětství: osiřelého jej Komenský přijal do své rodiny a vychovával jako vlastního syna; v roce [[1628]] odešli spolu s rodinou Komenských do [[exil]]u do [[Polsko|polského]] [[Lešno|Lešna]] (jako devítiletý přestál útrapy cesty), kde se učil pod vedením Komenského. Naučil se cizím jazykům, proto již v letech 1636 - 1638 provází [[John Dury|Johna Duryho]] na jeho cestě po [[Švédsko|Švédsku]]. Roku [[1641]] byl spolu se svým učitelem v Londýně (tam mu byl tlumočníkem do angličtiny), později, když přerušil studijastudia na [[Universiteit Leiden|Leidenské Valonské Akademii]], doprovázel Komenského při cestě do [[Švédsko|Švédska]], dále do Transylvánie, Východního Pruska... ([[1642]] – [[1643]]). V roce [[1642]] si Komenský vybral P. Figula za pomocníka v [[Elbląg|Elblingu]], v roce [[1643]] P. Figula posílá jako svého zástupce ke kancléři [[Axel Oxenstierna|Oxenstiernovi]], aby ukončil studia ve Švédsku. [[24. srpna]] roku [[1644]] se Petr Figulus, prakticky jako sekretář J.A. Komenského, společně s dalšími [[Jednota bratrská|Českými bratřími]] zúčastnil Orlenské konvokace (Orla v Litvě, na panství knížete [[Bogusław Radziwiłł|Radvily]]). V té době se Petr. Figulus usazuje v Nassenhubenu u Gdaňska, kde žil poměrně klidně, spolupracoval s místním luteránským farářem, vykonával bohoslužby, kázal, učil děti.<br />
Roku [[1662]] synod [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] potvrdil P. Figula Jablonského do staršovstva, čímž akceptoval přání J.A. Komenského, aby se P. Figulus stal jeho všestranným nástupcem.
Petr Figulus byl koncem roku [[1666]] na přímluvu litevského knížete [[Bogusław Radziwiłł|Bohuslava Radvily]] (Radvilové Bohuslav a jeho bratranec [[Jonušas Radvila]](*1612 - 1655) byli kalvinisté, nejednou bohatě podpořili Komenského a České bratry; s mnohými z nich osobně známi) povolán braniborským kurfiřtem jako dvorní kazatel do [[Východní Prusko|východopruského]] [[Dějiny Klajpedy|Memelu]]. Svou autoritou a diplomatickým taktem tu dokázal v krátké době smířit rozvaděné luterány a kalvinisty (v Klajpedě se totiž shromáždili reformáti z blízkého "příhraničí": Litvy, Ruska a Polska, bylo zde také 13 rodin Skotů, Němci, Nizozemci - kde ne všude měla jejich konfese právo na existenci) a pokusil se též o založení školy v komeniánském duchu.
Okolnosti: Klajpedští reformáti museli ještě v roce 1645 až do Královce k přijímání a na bohoslužby. To se dělo tak často, nakolik to dovolovaly okolnosti, až konečně roku 1661 farář Wendelinus dostal od Velikého Kurfiřta Fridricha Wilhelma povolení přibýt za reformáty do Klajpedy 4 krátčtyřikrát do roka. Manželka knížete Jakuba Louise Charlotte měla dobré styky s B Radvilou a také s nadšením podporovala osvětové plány P. Figula.
Vedle smiřovací mise měl P. Figulus v Klajpedě i další úlohu: založit vysokou školu - kolej. P. Figulus měl v Klajpedě k dispozici řadu knih a materiálů J.A. Komenského. Skoty vyučoval anglicky, Němce - nemeckyněmecky. Čtyři poslední léta P. Figulovi byla poměrně idylická. Smrt jeho mecenátůmecenášů Radvilů jím silně otřásla, uvědomil si , že jeho mise v KlapeděKlajpedě ztratila půdu pod nohama, nachladil se a zemřel také neočekávaně na zápal plic [[12. ledna]] [[1670]] v [[Klajpeda|Klaipėdě]]. Pochován byl na Klajpedském městském hřbitově, který již dávno zanikl (toto místo bylo později zastaveno, nyní se tam stýkají ulice Taikos a Galutinio pylimo.), tedy místo jeho hrobu není přesně známo. Zbylou rodinu pochopitelnepochopitelně zalehly o to větší problémy.
 
==Literatura==