Volkssturm: Porovnání verzí

[[Image:Stamp Volkssturm.jpg|thumb|right|Agitační poštovní známka]]

'''Volkssturm''' byla německá lidová [[domobrana]], která vznikla nařízením [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] ze dne [[25. září]] [[1944]]. Byla tvořena civilními osobami mužského pohlaví od šestnácti do šedesáti let. Vyzbrojení, organizaci a výcvik měl na starosti velitel [[Schutzstaffel|SS]] [[Heinrich Himmler]]. Tato domobrana byla vyzbrojena lehkými zbraněmi ([[puška|pušky]], [[kulomet]]y, [[pancéřová pěst|pancéřově pěsti]]) a měla pomoci zastavit útok spojeneckých vojsk. Byla vycvičena na provádění protitankových překážek. Posláním Volkssturmu byla ochrana týlových pozicí, železnic, opevnění apod. Od ledna [[1945]] byly jeho jednotky vysílány i do prvních linií fronty či k obraně měst. Na západní frontě se často příslušníci Volkssturmu vzdávali bez boje, avšak na frontě východní často bojovali zarputile až fanaticky. V závěru [[druhá světová válka|války]], kdy už bylo [[Němci|Němcům]] zcela jasné, že je konec, odmítali někteří z nich nesmyslně bojovat. Tito lidé byli zvláštními komandy [[Schutzstaffel|SS]] lynčováni pověšením na sloupy elektrického osvětlení, přičemž dostali na krk cedulku, že se jedná o zrádce či pomahače bolševiků.

V českých zemích Volkssturm pomáhal německým bezpečnostním silám v střežení železničních tratí a objektů, v potlačování [[československý protinacistický odboj|partyzánského odboje]], účastnil se i represivních akcí proti civilnímu obyvatelstvu v oblastech působení partyzánů. V samém závěru války se účastnil bojů proti postupující [[Rudá armáda|Rudé armádě]], přičemž např. v bojích o [[Brno]], kde žila početná německá menšina, způsobil Sovětům značné ztráty, zlikvidoval několik sovětských tanků. Neblaze proslul při [[Květnové povstání českého lidu|květnovém povstání českého lidu]], když se podílel na střílení povstalců, ale i neozbrojených civilních obyvatel ze zálohy. Bezprostředně po ukončení bojů se příslušníci Volkssturmu (již jako „bezbranné německé civilní osoby“) v mnohých případech stávali oběťmi odplaty a vyřizování účtů. Oběťmi lynčování se v Brně v roce 1945 stali i jejich nevinní rodinní příslušníci ve věku nad 60 let {{chybí zdroj}}.