Církevní humor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Oprava odkazu na KS Hradec Králové a přidání několika dalších vnějších odkazů (v nadpis změněn z "Kde za církevním humorem" na "Kam za církevním humorem") |
rozšíření |
||
Řádek 1:
'''Církevní humor''', resp. '''křesťanský humor''' je [[humor]], který se dotýká [[křesťanství]], života v [[církev|církvi]], jeho představitelů, křesťanské víry a jejích zásad a průvodních jevů. Od protikřesťanského humoru se odlišuje především tím, že není koncipován jako urážlivý a vyhýbá se formulacím, které by bylo možno vkládat jako [[rouhání]]. I tak je ovšem hranice mezi vtipkováním o církvi a proti církvi nejasná
== Humor v křesťanství ==
Humor má v [[křesťanství]] dlouhou tradici, která se pojí s rozšířeným přesvědčením, že křesťanství je radostné [[náboženství]] (křesťan má svým životem naplňovat a šířit ''evangelium'' - ''radostnou zvěst''). Sv. [[Filip Neri]] ([[1515]]-[[1595]]) prohlásil, že ''Svatý smutný je smutný svatý'', tento výrok je dodnes často citován, mezi českými katolíky je pak dlouhodobě oblíbená průpovídka ''smutný křesťan - žádný křesťan''. Podle Neriho ''humor v sobě nese nebeský tón a svou nakažlivou silou učí člověka poznávat svou malost, v níž se však také skrývá jeho pravá velikost.''<ref>http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=O&sel_tema=158&sel_podtema=881&sel_text=2847</ref>
[[James Martin]] tvrdí, že ''„každý, kdo skutečně poznal Boha, je veselý“''<ref>[[James Martin]] (překlad [[Isnard Kievit]]): ''Radost, humor a smích v duchovním životě'' in [[Te Deum (časopis)|Te Deum]] 3/2009, str. 41</ref> a vypočítává různé způsoby, kterými muže být věřícím užitečný: evangelizuje, je nástrojem pokory, pomáhá zachytit podstatu věci, říká pravdu mocným, ukazuje křesťanskou odvahu, je projevem pohostinnosti, léčí, napomáhá vnímání a baví.<ref>[[James Martin]] (překlad [[Isnard Kievit]]): ''Radost, humor a smích v duchovním životě'' in [[Te Deum (časopis)|Te Deum]] 3/2009, str. 42-43</ref>
O humoru v životě křesťanů a křesťanských světců pojednává kniha [[Josef Petr Ondok|Josefa Ondoka]] ''[[Bereme smích vážně]]''?▼
▲O humoru v životě křesťanů a křesťanských světců pojednává kniha [[Josef Petr Ondok|Josefa Ondoka]] ''[[Bereme smích vážně]]''?, ze světových autorů se církevním humorem ve svých knihách a článcích zabývá např. už zmíněný James Martin.
Obliba křesťanského humoru je natolik velká, že i v poměrně [[bez vyznání|bezvěrecké]] [[Česko|České republice]] existuje něco, co lze nazvat "křesťanská humorná literatura". Tvoří ji jednak díla soustředící se čistě na křesťanský humor, jednak díla, která se sice zabývaji i (resp. i především) jinými tématy, ale jsou křesťanským humorem prosycena.
== Křesťanský humor
=== Křesťanský humor ve světě ===
Křesťanský humor má nepřehlédnutelný podíl na světové literatuře, některá díla tohoto typu byla i přeložena do české literatury. Obvykle však nejde o díla, jichž je humor jediným hlavním cílem, byť i takové existují (např. sbírka anekdot z církevních dějin ''Mezi nebem a zemí''). Velkou porci sofistikovaného křesťanského humoru obsahují knihy, které formulují životní postřehy a příběhy, jejichž smyslem je rozšířit obzory a obohatit život čtenáře. Příkladem mohou být knihy [[Robert Fulghum|Roberta Fulghuma]] a [[Anthony de Mello|Anthonyho de Mella]] či ''[[Rady zkušeného ďábla]]'' [[Clive Staples Lewis|C. S. Lewise]]. V češtině vyšla též celá humorná série příběhů ''[[Don Camillo|dona Camilla]]'' od italského novináře a spisovatele [[Giovannino Guareschi|Guareschiho]], kterou jako svou oblíbenou četbu propagoval i papež [[Jan XXIII.]] (ta má mimo samotný humor též charakter a účel ostře protikomunistického díla). Překladu se dočkala i kniha [[Adalbert Ludwig Balling|Ballinga]] ''Bůh má rád veselé lidi'' a další díla.
{{Pahýl část}}
=== Český křesťanský humor ===
Český křesťanský humor je nedílnou součástí křesťanství na internetu i křesťanské literatury. Pomineme-li výše zmíněné překlady z děl v cizích jazycích, existuje i rozsáhlá česká tvorba.
Významný podíl na ní hraje tvorba literárně činných katolických kněží a řeholníků, která může mít někdy více ([[František Lukeš]], [[František Hobizal]], [[Benedikt V. Holota]]) a někdy méně ([[Jiří Barhoň]]) autobiografický charakter. [[Václav Durych]] k tomu poznamenává, že „právě tak, jako nejvíc "židovských" ankdot pochází od židů, tak i většina "kněžských" vtipů pochází od samotných kněží“.<ref>[[Václav Durych]]: ''Vtip a fór'' in [[Te Deum (časopis)|Te Deum]] 3/2009, str. 44</ref>
Vznikají i díla, která se za pomoci velké porce humoru snaží popsat či kritizovat nešvary církevního života a přinést tak poučení a nápravu mezi věřící (např. Věroměr [[Max Kašparů|Maxe Kašparů]]). Z nekatolických autorů je známý zejména [[Pavel Kosorin]] se svými sbírkami aforismů. {{Pahýl část}}
Řádek 23 ⟶ 29:
Příkladem může být rubrika Křesťanský humor v Magazínu [[ChristNet.cz|ChristNetu]]<ref>http://www.christnet.cz/magazin/rubrika.asp?id=11</ref>, malá sbírka jezuitského humoru na oficiálních stránkách české provincie řádu či sekce humor v nabídce internetového křesťanského knihkupectví Theofil.
==== Známí autoři a jejich díla ====
:: ''Nekompletní výběr''
* [[Jiří Barhoň]]: ''Zlý farář přejel hodného psa'', ''Pane faráři, já vás budu muset zabít!''
Řádek 33 ⟶ 39:
* [[Anna Žídková]]: ''Úsměvy svatého Petra''
==
=== Externí odkazy ===
** ''O církevním humoru''
* [http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=2708 Petr Cekota: ''A zase ten církevní humor''], [[ChristNet.cz|Magazín ChristNet]], 18. listopadu 2006
Řádek 52 ⟶ 59:
* [http://www.cho.cz/clanky/Humor Humor na stránkách Charismatické obnovy] cho.cz
===
* [[Josef Petr Ondok]]: ''Bereme smích vážně?''▼
=== Reference ===
<references/>
▲* [[Josef Petr Ondok]]: ''Bereme smích vážně?''
[[Kategorie:Křesťanská literatura]]
| |||