Emmanuel Joseph Sieyès: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
VolkovBot (diskuse | příspěvky)
DaBlerBot (diskuse | příspěvky)
m WP:WCW: opravy nadpisů, opravy odrážek,…
Řádek 2:
'''Emmanuel Joseph Sieyès''' ([[3. květen|3. května]] [[1748]], [[Fréjus]], jih [[Francie]] - [[20. červen|20. června]] [[1836]], [[Paříž]]) byl francouzský duchovní, spisovatel, ústavní expert a jeden z hlavních politiků francouzské revoluce v období direktoria.
 
== Život ==
 
Sieyès byl synem berního úředníka a [[poštmistr]]a. Rozhodl se pro studium [[teologie]] a studoval v semináři [[Saint-Sulpice]] v [[Paříž]]i. Byl také posluchačem přednášek na [[Sorbonna|Sorbonně]] a tam se seznámil s učením [[John Lock|Johna Locka]], [[Condillac]]a a jiných politických myslitelů a teologii zanedbával. Přesto byl vysvěcen roku [[1774]] a stal se katolickým [[farář]]em. Pro svou vzdělanost a pohotovost i ostrovtip stoupal rychle v církevním žebříčku až se stal generálním [[vikář]]em a kancléřem chartreské [[diecese]]. V roce [[1789]] během obobí příprav zasedání [[Generální stavy|Generálních stavů]] jej [[Necker]] vyzval, aby představil své názory na složení stavů. Sieyes následně uveřejnil svůj spis ''”Qu’est-ce que le tiers etat?“'' (Co je třetí stav?).
 
Ten začíná nezapomenutelnými otázkami a odpověďmi:
* Co je třetí stav ? – Všechno!
* Čím byl dosud? - Ničím!
* Co chce? - Stát se něčím!
 
Spis vzbudil velkou pozornost a autora okamžitě proslavil. Sieyes byl na poslední chvíli zvolen jako jeden z 20 pařížských poslanců do zasedání Generálních stavů. Přes to, že nebyl dobrým řečníkem, vydobyl si značný respekt. Energicky navrhl přeměnu zasedání Generálních stavů v permanentní shromáždění bezstavovských národních zástupců (17. června [[1789]]). Zavrhl však zrušení [[desátky|desátků]] a konfiskaci církevního majetku. Byl autorem přísahy v míčovně. V komisi pro vypracování ústavy, kam byl zvolen zavrhl absolutní veto pro krále, což [[Mirabeau]] vehementně, ale neúspěšně prosazoval. Mluvil jen zřídka, obvykle své mínění si nechával pro sebe a když promluvil, pak extrémně krátce a často nejasně. Jeho výroky pak bylo ex post možno vykládat i tak, že vše předvídal již dávno a zajistily mu bezbřehý obdiv. Často používal svůj univerzální výrok ''„všechno špatně“''. V sálu zasedal uprostřed mezi [[girondisté|girondisty]] a [[montagnardé|montagnardy]]. Měl velký podíl na zavedení systému departementů, ale na jaře [[1790]] byl ze skupiny předních politických činitelů odstraněn. Jen jednou byl zvolen dvoutýdenním předsedou [[Národní shromáždění|Národního shromáždění]]. Z Ústavodárného shromáždění byl na základě nařízení, které navrhl [[Robespierre]] vyřazen a vynořil se opět ve třetím shromáždění, které neslo název [[Národní konvent]] (IX/1792 - IX/1795). V tomto shromáždění byla jeho [[introvert]]nost ještě nápadnější, částečně díky jeho povýšenosti, částečně i bázni.
Řádek 21:
 
== Zdroje ==
* Albert Z. Manfred: Napoleon Bonaparte, Praha 1975
* Vladimír Vokál: Velká francouzská revoluce - Sieyes, Brno 2002 [http://sweb.cz/vladimir.vokal]
 
{{DEFAULTSORT:Sieyes, Emmanuel Joseph}}