Dějiny Univerzity Karlovy (1347–1740): Porovnání verzí

m
WP:WCW: opravy nadpisů, opravy odrážek,…
m (- tag <small>, WP:WCW)
m (WP:WCW: opravy nadpisů, opravy odrážek,…)
'''Dějiny Univerzity Karlovy''' tvoří důležitou část českých dějin a české kultury. Odrážejí se v nich osudy českého státu i vývoj myšlenky univerzity napříč staletími. Pro velký rozsah je téma rozděleno do několika částí podle historických období:
* Dějiny Univerzity Karlovy (1347-1740) – středověká, utrakvistická a barokní univerzita.
* [[Dějiny Univerzity Karlovy (1740-1918)]] – rakouská státní univerzita.
* [[Dějiny Univerzity Karlovy (1918-1945)]] – československá státní univerzita.
* [[Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945)]].
 
== Středověká ''universitas'' 1347-1419 ==
 
=== Založení ===
==Středověká ''universitas'' 1347-1419==
===Založení===
O založení univerzity v Praze uvažoval už král [[Václav II.]] v roce [[1294]], ale narazil na odpor šlechty. V roce [[1346]], kdy se [[Karel IV.]] stal králem římským a českým, vyslal poselstvo do Říma se žádostí o papežské povolení. Také díky podpoře arcibiskupa [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]] vydal papež [[Kliment VI.]] 26. ledna [[1347]] v [[Avignon]]u listinu, která „ustanovuje, aby ve městě Praze na věčné budoucí časy kvetlo obecné učení v kterémkoli povoleném oboru“ a zaručuje obecné uznávání licenciátu i magisterské hodnosti v celém křesťanském světě. Od tohoto roku už také začalo vyučování při několika klášterech a při katedrále. .<ref> M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. Str. 34. </ref>
 
[[Image:Pečeť Univerzity Karlovy v Praze.jpg|thumb|Pečeť Univerzity Karlovy]]
 
=== První rozkvět ===
Přes různé daně mezi duchovenstvem, sbírky a dary ve prospěch univerzity se činnost rozbíhala pomalu a první magistr svobodných umění Jindřich z Libšic byl promován arcibiskupem [[Arnošt z Pardubic|Arnoštem z Pardubic]] až roku [[1359]]. Teprve když sousední panovníci založili univerzity ve [[Vídeň|Vídni]] (1364) a v [[Krakov]]ě (1366) reagoval císař roku [[1366]] založením dobře dotované Karlovy koleje pro 12 magistrů artistické fakulty, z nichž dva měli povinnost vyučovat také teologii. Původní kolej stála zhruba v místech dnešní Filosofické fakulty UK. Kromě toho císař stanovil, aby na místa [[kanovník]]ů u [[Kostela Všech svatých|kostela Všech svatých]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] byli nadále voleni jen univerzitní učitelé.
 
Přes odpor arcibiskupa se roku [[1372]] oddělila právnická fakulta a do husitských válek měla vlastního rektora nebo zástupce. Roku 1373 získala vlastní kolej, někde poblíž dnešní Templové ulice. První kolej nejmenší, lékařské fakulty se dvěma mistry byla v dnešní Kaprově ulici. Roku [[1383]] věnoval císař a král [[Václav IV.]] univerzitě velký palác patricijské rodiny Rotlevů, dnešní [[Karolinum]], který se po úpravách roku [[1386]] stal sídlem rektora i koleje. Další koleje – například kolej Nazaretská, spojená s Betlémskou kaplí - vznikaly na Starém městě, první studentskou kolej založila na dnešním Ovocném trhu svou nadací roku [[1397]] polská královna Hedvika pro chudé studenty z Litvy. Kromě toho zde byla řada studentských domů (burs), například Černá růže na Příkopě.
 
=== Národnostní konflikt a Dekret kutnohorský ===
[[Soubor: Karolinum_ark_DSCN2206.JPG|thumb|200 px|<center> Karolinum, bývalá kaple <br /> (kolem 1400) </center>]]
Národnostní a s ním spojené i názorové napětí se na pražské univerzitě začalo projevovat už od roku [[1384]], kdy si arcibiskupovi střídavě stěžovala česká i německá strana. Řada německých mistrů pak odešla do [[Heidelberg]]u, [[Kolín nad Rýnem|Kolína]] a Vídně. Roku [[1391]] byla s arcibiskupským svolením založena [[Betlémská kaple]] se dvěma místy pro české kazatele a jedním z nich ustanovil generální vikář roku [[1402]] [[Jan Hus|Jana Husa]]. Roku [[1409]] univerzitní většina nedoporučila králi, aby se zúčastnil sněmu v [[Pisa|Pise]] a Václav IV. pak přijal návrh české strany, aby se hlasovací poměry změnily v její – a tím i jeho - prospěch.
[[Jan Hus]] se stal mistrem artistické fakulty roku 1396, roku [[1401]] jejím děkanem, 1404 bakalářem teologie a [[1409]] rektorem. Jeho učitelem byl hlavně [[Stanislav ze Znojma]], nejbližšími přáteli [[Štěpán z Pálče]], [[Jakoubek ze Stříbra]] a [[Křišťan z Prachatic]]. Ve sporech krále s arcibiskupem se postupně přiklonil na královu stranu a s arcibiskupem měl několik konfliktů, zejména v kampani proti odpustkům [[1413]]. Když byli nakonec Hus ([[1415]]) a [[Jeroným Pražský]] ([[1416]]) upáleni, šlechta i města se velkou většinou postavila na jejich obhajobu a [[1417]] se univerzita slavnostně přihlásila k přijímání podobojí. Papežský zákaz vyučování z roku 1418 už mohla ignorovat.
 
=== Významní učitelé ===
* [[Gallus Havel ze Strahova]]; dvorní lékař, matematik, (14. stol. )
* [[Jan Hus]]; teolog a reformátor (asi 1370-1415)
* [[Jan z Jesenice]]; právník († asi 1420)
* [[Jenek z Prahy]]; filosof a matematik (14. stol.)
* [[Klaret]], Bartoloměj z Chlumce; lexikograf, teolog, lékař (14. stol.)
 
[[Soubor:Karolinum_okno_s_nap_DSCN0396.JPG|thumb|Renesanční okno v západní stěně Karolina]]
 
== Zemská univerzita 1419-1622 ==
Po smrti Václava IV. se univerzita stala nejvyšší autoritou kališnické víry, musela však čelit tlaku radikálů (včetně M. Jakoubka), kteří světské vzdělání a latinu – po vzoru Wiklefově – zpochybňovali, odmítali nebo dokonce pokládali za hřích. Její učitelé se ještě podíleli na formulaci Pražských artikulů, ale po smrti [[Jan Želivský|Jana Želivského]] ([[1422]]) byli mistři uvězněni a vyhnáni, koleje i kostely zpustošeny. Teprve roku [[1431]] se situace uklidnila, ale k první promoci došlo až 1440 a na univerzitě tehdy nebyl ani jeden mistr teologie či práv. Oboustranná snaha o smír s papežem vedla roku 1447 k papežskému uznání a obnovení činnosti. Jenže už roku 1448, když Prahu dobyla strana [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], vypukly nové spory a protože učitelé i studenti měli přísahat, že budou dodržovat [[kompaktáta]], všichni cizinci i řada domácích univerzitu opět opustili. Univerzita se pak omezila jen na artistickou fakultu a téměř splynula s „dolní konzistoří“, biskupskou kanceláří podobojí.
 
Roku 1537 dostala univerzita velký dar na zřízení stolice řečtiny. Protože jiní kandidáti nabídku odmítli, přijala univerzita roku 1541 [[Melanchthon]]ova žáka [[Matouš Collinus z Chotěřiny|Matouše Collina z Chotěřiny]], kteý četl a překládal [[Homér]]a, [[Vergilius|Vergilia]] a Plauta, ale také [[Erasmus Rotterdamský|Erasma Rotterdamského]]. Pro spory s kolegy, kteří ho obviňovali z luteránství, musel 1558 univerzitu opět opustit; jeho pamětní deska z roku 1566 je dnes umístěna v aule Karolina. Izolovaná a oslabená univerzita nebyla schopna změny, jak ji nové podmínky vyžadovaly; nicméně zejména ke konci 16. století spravovala mimořádně rozsáhlou síť městských latinských škol, jejichž žáci se formálně na univerzitu zapisovali.<ref> M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. Str. 221n. </ref>
 
=== Významní učitelé ===
* [[Zigmund Antoch z Helfenberka]]; filosof a matematik (1508-1552)
* [[Martin Bacháček z Nouměřic]]; Matematik, astronom, geograf (1541 - 1612)
* [[Hanuš (astronom)]]; Matematik, mechanik (kolem 1490)
* [[Ján Jesenský]]; lékař (1566 - 1621)
* [[Viktorin Kornel ze Všehrd]]; právník (1460–1520)
 
 
[[Soubor:Klement_rev_dvur_kasna_ DSCN1351.JPG|thumb|”Révový dvůr” Klementinské koleje (dnes Národní knihovna ČR)]]
 
== Jezuitská univerzita 1622-1638 ==
Roku [[1536]] se v Praze, na místě dnešního Klementina, usadili [[jezuité]] a zřídili zde nejprve střední a pak i vysoké učení. Král [[Ferdinand I. Habsburský]] jim k tomu 1562 udělil značná privilegia, jež potvrdil i [[Rudolf II.]] 1581 a roku [[1616]] povýšil císař [[Matyáš Habsburský|Matyáš]] jezuitskou akademii na univerzitu. Ročně se na ni zapisovalo jen něco kolem 50 studentů,<ref> M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. Str. 260. </ref> měla však stále větší prestiž a studenti pocházeli z těch nejvlivnějších rodin, často protestantských.
 
 
[[Soubor:Klement_vez_CIMG0086.JPG|thumb|left|Astronomická věž Klementina]]
 
== Univerzita Karlo-Ferdinandova 1638-1740 ==
Roku [[1638]] císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] Karolinum odebral jezuitům a obnovil právnické a lékařské studium, ovšem pod císařským protektorem. Vleklá jednání mezi císařskou a arcibiskupovou stranou urychlila úspěšná obrana Starého města proti Švédům [[1648]], na níž se podíleli studenti obou kolejí. Ti pak také společně žádali o sjednocení pražské univerzity. Roku [[1654]] císař prosadil dohodu všech stran o vytvoření jedné univerzity Karlo-Ferdinandovy se čtyřmi fakultami, přičemž fakulta filosofická a teologická zůstala ve správě jezuitů, arcibiskup byl potvrzen ve funkci kancléře, kterou však v praxi obvykle vykonával rektor.
 
Vedení univerzity tvořil magistrát, složený z rektora, děkanů, jejich zástupců a císařem jmenovaného superintendenta. Panovník tak výrazně zasáhl do univerzitního života a i později omezoval jeho autonomii. Rektora na dvouleté období volil magistrát, střídavě z jednotlivých fakult; pokud byla řada na jezuitských fakultách, byl jím obvykle rektor Klementina. Privilegované postavení jezuitů opakovaně kritizovali příslušníci jiných řádů, zejména [[dominikáni|dominikánů]], od počátku 18. století je univerzita předmětem kritiky i za to, že se omezuje na zastaralé akademické předměty a neučí živé jazyky. Profesoři práv zanedbávají veřejné přednášky a věnují se placeným kurzům mimo univerzitu.
 
=== Významní učitelé ===
* [[Josephus Bergmann]]; jezuita, matematik, astronom (1723 - 1825)
* [[Jan Bedřich Breiner]]; astronom, (1583 - 1638)
* [[Jan Marek Marci]]; lékař, matematik a fyzik (1595-1667)
 
== Odkazy ==
 
=== Poznámky ===
<references/>
===Související články===
*[[Dějiny Univerzity Karlovy (1740-1918)]]
*[[Dějiny Univerzity Karlovy (1918-1945)]]
*[[Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945)]]
*[[Dekret kutnohorský]]
*[[Karel IV.]]
*[[Karolinum]]
*[[Klementinum]]
*[[Seznam rektorů Univerzity Karlovy]]
*[[Seznam nejstarších univerzit]]
*[[Univerzita Karlova]]
 
===Na internetuSouvisející články ===
* [[Dějiny Univerzity Karlovy (1740-1918)]]
* [[Dějiny Univerzity Karlovy (1918-1945)]]
* [[Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945)]]
* [[Dekret kutnohorský]]
* [[Karel IV.]]
* [[Karolinum]]
* [[Klementinum]]
* [[Seznam rektorů Univerzity Karlovy]]
* [[Seznam nejstarších univerzit]]
* [[Univerzita Karlova]]
 
=== Na internetu ===
{{commons|Charles University in Prague|Univerzita Karlova}}
* [http://www.cuni.cz/UK-1391.html] Zakládací listina a stručné dějiny UK
* [http://www.cuni.cz/UK-145.html] Zakládací listina UK (latinsky)
* {{en}}
* [http://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_%281913%29/University_of_Prague] Heslo ''University of Prague'' v ''Catholic Encyclopedia''
* [http://www.cuni.cz/UKENG-181.html] History of CU Prague
 
=== Literatura ===
* M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. (1347/48 – 1622). Praha 1995
* I. Čornejová (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' II. (1622-1802). Praha 1995
* ''Ottův slovník naučný''. Heslo Praha
 
[[Kategorie:Dějiny Univerzity Karlovy]]
3 587

editací