Bitva u Hexhamu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele „Atilla“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „Tchoř“.
DaBlerBot (diskuse | příspěvky)
m WP:WCW: opravy nadpisů,…
Řádek 20:
Po této bitvě zůstalo v rukách Lancasterů jen několik hradů. Ty byly později obléhány a dobyty. Eduard nemusel vzdorovat velké vzpouře do té doby, než [[Richard Neville (16. hrabě z Warwicku)|Richard Neville, hrabě z Warwicku]] přešel roku [[1469]] na stranu nepřátel a spojil se proti němu s královnou [[Markéta z Anjou|Markétou]].
 
== Pozadí ==
 
Po [[Bitva u Hedgeley Moor|bitvě u Hedgeley Moor]] se dokázali roku [[1463]] Yorkové domluvit se [[Skotsko|Skotskem]] na mírové dohodě. Lancasterové zjistili, že sever země, kde měli hlavní útočiště je ohrožen. Rozhodli se pro vojenské tažení, které by mělo shromáždit Lancasterské spojence předtím, než do [[Leicester]]u dorazí obrovská Eduardova armáda, jejímž cílem bylo potlačení jejich vzpoury.
Řádek 26:
Lancasterské vojsko vedené vévodou ze Somersetu se přesouvalo na konci dubna [[1464]] Northumberlandem, shromažďovalo posily z Lancasterských hradů a na počátku května se utábořilo nedaleko Hexhamu. Yorské vojsko vedené Johnem Nevillem směřovalo na sever jako předvoj hlavní Eduardovy armády a obě strany se střetly [[14. květen|14. května]] [[1464]].
 
== Bitva ==
 
Lancasterský tábor se nacházel poblíž Linnels Bridge přes řeku Devils Water na jižním okraji města. Yorkové se přesunuli na jižní břeh řeky Tyne v noci z 12. na 13. květen a ráno 14. byli připraveni zaútočit na Hexham. Výhodou Yorků byla rychlost, protože Lancasterové, i když byli svými zvědy varováni, měli málo času na přípravu k bitvě.
Řádek 34:
Morálka Lancasterů se zhroutila a po drobném náznaku odporu byly zbytky Somersetových jednotek zatlačeny do Dewils Water. Následoval chaotický ústup, při kterém se mnoho mužů utopilo v řece, nebo byli umačkáni, když se snažili vyšplhat na prudký břeh řeky směrem k Hexhamu. Mnoho jich bylo dostiženo ve West Dipon Wood na severním břehu řeky a byli přinuceni kapitulovat.
 
== Důsledky ==
 
John Neville nebyl schopen smířlivého postoje jako Eduard a nechal večer po bitvě třicet Lancasterských velitelů popravit. Mezi nimi byli i hrabě ze Somersetu a lord Roos. Sir Vilém Talboy byl dostižen s královskou pokladnou s 2000 librami a popraven krátce nato. Po ztrátě svých velitelů se odpor Lancasterů na severu země zhroutil. Jindřich VI. byl zajat u Clitheroe a vzpoura Lancasterů byla potlačena. Následovalo období relativního klidu, až do doby kdy hrabě z Warwicku přešel roku [[1469]] na stranu Lancasterů a válka vypukla znovu.