Televizní společnost: Porovnání verzí

Přidáno 27 bajtů ,  před 12 lety
m
WP:WCW: opravy nadpisů, opravy odrážek, opravy pravopisu, …
(→‎Externí odkazy: nejsme webový rozcestník)
m (WP:WCW: opravy nadpisů, opravy odrážek, opravy pravopisu, …)
Provoz televize je financován buď ze státního rozpočtu, z prodeje reklamního času, nebo z dobrovolných příspěvků.
 
== Právní okolnosti televizního vysílání ==
Televize může svůj program veřejně šířit pouze tehdy, pokud ji k tomu opravňuje tzv. '''vysílací licence''' - v ČR vydávaná '''Radou pro rozhlasové a televizní vysílání''' ([http://www.rrtv.cz RRTV]). Právní okolnosti vydání vysílací licence a kontroly jejího dodržování jsou zakotveny v '''Zákoně o rozhlasovém a televizním vysílání''' ([http://www.rrtv.cz/cz/static/zakony/pdf/231-2001.pdf zákon č. 231/2001 Sb.]). RRTV je povinna vysílání všech držitelů vysílacích licencí kontrolovat a je v případě porušení zákona oprávněna coby správní orgán udělovat za jeho porušení sankce. Držitelem licence nemusí být televizní společnost, která program fyzicky vyrábí, ale skutečný držitel licence si může kompletní výrobu zadat u tzv. '''servisní organizace'''. Právně odpovědný za obsah vysílání je v takovém případě stále držitel licence.
 
Platnost licence je vždy časově omezená, za její získání hradí žadatel (nemalý) správní poplatek a v případě opakovaného závažného porušení Zákona o rozhlasovém a televizním vysílání ji může Rada pro rozhlasové a televizní vysílání držiteli odebrat.
 
== Technické zajištění výroby a vysílání ==
 
=== Nejjednodušší řetězec ===
Série technických zařízení, která se v televizi podílí na pořízení, úpravě a distribuci audiovizuální informace (televizního signálu), se v odborné terminologii označuje termínem '''řetězec'''. Nejjednodušší řetězec obsahuje [[kamera|kameru]] a [[monitor (obrazovka)|monitor]] vzájemně propojené kabelem. V takovém případě jde o přímou reprodukci pořízeného obrazu. Protože by televizní signál měl jako audiovizuální médium obsahovat i zvukovou informaci, je nutno nejjednodušší řetězec do jeho úplnosti obohatit o [[mikrofon]] a zvukový reprodukční systém, propojené opět kabelem.
 
=== Televizní řetězce v praxi ===
Ve skutečnosti se s nejjednodušším řetězcem setkáváme absolutně ojediněle především u technických aplikací a profesionální televizní zpracování přenášeného signálu si vyžaduje rozsáhlé sofistikované doplňky tohoto řetězce. Zejména jde o specializované řetězce pro zpracování živého vysílání a řetězce pro vysílání ze záznamu. Propojení mezi místem pořízení a místem reprodukce signálu je též realizováno různými technicky vyspělými systémy (tzv. distribuční řetězec).
 
=== Řetězec pro živé televizní vysílání ===
Na začátku každého televizního řetězce pro '''živé vysílání''' je kamera. Je-li signál zpracováván živě (tedy v reálném čase, v mezinárodní terminologii označováno jako '''Live''' - z angl. živý), není signál z kamery primárně ukládán na záznamové médium, ale je zpracováván on-line v '''obrazové režii'''. Tam jsou do něj například vkládány grafické informace (titulky, grafika apod.), nejčastěji však je obraz stříhán (přepínán) z více zdrojů, především z více kamer. Takový přenos se nazývá vícekamerový a v praxi se vyskytuje nejčastěji. Kromě signálů z kamer může režie do výsledného signálu stříhat i signál z předem připravených záznamů (takzvané příspěvky, znělky apod.). Současně s obrazovou režií pracuje i '''zvuková režie''', která se stará o to, aby veškeré zvuky přidané do výsledného signálu odpovídaly co nejpřirozeněji tomu, co divák vidí v obraze. Vedle kameramanů jsou tedy na místě natáčení i zvukaři a vedle obrazového režiséra sedí (nejčastěji ve zvukově oddělené místnosti) i režisér zvuku. Oba tyto signály jsou samostatně předávány na '''odbavovací pracoviště''' (OP), kde jsou podle typu následného zpracování sloučeny případně obohaceny např. o vysílací [[logo]] televizní stanice a následně oddělením '''technické kontroly''' (TK) kontrolovány aby splňovaly technické normy a předávány distribučnímu řetězci.
 
=== Přenosová technika ===
Specifickým řešením řetězce pro zajištění živého televizního vysílání je mobilní technika určená k pořízení a dopravě signálu z míst mimo studia televizní společnosti, např. z místa sportovního zápolení. Taková technika je souhrnně nazývána '''přenosovou technikou'''.
 
Speciálním případem přenosové techniky jsou vozy uzpůsobené pro operativní aktuální zpravodajství. Nejčastěji to bývají SNG vozy velikosti větší dodávky vybavené standardně jednou zpravodajskou kamerou, střižnou pro sestavení reportáže a základní obrazovou i zvukovou režií pro odbavení připraveného příspěvku a živý střih vstupu reportéra. SNG technologie je zabudována ve voze (vysílací zařízení) a satelitní parabolická anténa složená ve střešní nástavbě je schopna se samostatně [[hydraulika|hydraulicky]] vyklopit a plně automaticky nastavit pro přenos na vybraný telekomunikační satelit. Samozřejmým doplňkem je malý dieselagregát, technologie pro komunikaci s režií vysílání v budově televize, komunikační systém s technickým dispečinkem satelitní telekomunikační společnosti a přijímací zařízení pro kontrolní příjem vysílaného signálu (běžná TV anténa či set top box a TV přijímač).
 
=== Řetězec pro vysílání ze záznamu ===
Vysíláním ze záznamu se rozumí vysílání audiovizuálních materiálů, které nejsou pořízeny živě, tedy např. filmy, magazíny, reklamy apod. Jednotlivé pořady jsou uloženy buď na vysílacích [[kazeta|kazetách]], nebo jako datové soubory v odbavovacím počítači na odbavovacím pracovišti. Postupné startování a ukončování jednotlivých pořadů zajišťuje odbavovací počítač podle předem zadaného přesného seznamu (playlistu). Obrazová ani zvuková režie zde není potřeba, neboť všechny předem připravené pořady musí být po technické stránce absolutně zkompletovány a zkontrolovány. Odbavovací pracoviště tedy provádí jen průběžnou obecnou technickou kontrolu.
 
=== Distribuční řetězec ===
'''Distribuci signálu''' k divákovi realizuje zpravidla specializovaná společnost, resp. hned několik takových firem zajišťujících paralelně i více druhů šíření. Divák tak může signál přijímat klasicky, tedy tzv. '''terestricky''' (pozemní vzdušné šíření) analogově, nebo poněkud modernější metodou terestricky '''digitálně''' (DVB-T). Televizní signál ale může divák sledovat i pomocí '''satelitního přijímače''' (analogového i digitálního), nebo pomocí '''televizních kabelových rozvodů''' (TKR) a to též analogově i digitálně. Mezi formy distribuce televizního signálu lze dnes již zařadit i různé formy datových přenosů pomocí internetu, nebo pomocí vyhrazených datových linek, souhrnně označované jako '''IPTV'''. Vyrobený audiovizuální signál předá televizní společnost jednotlivým firmám, které zajišťují popsané druhy distribuce. Divák, který chce některý ze zmíněných způsobů distribuce použít, si musí pořídit odpovídající přijímací zařízení. V některých případech za využití distribuční sítě divák distribuční společnosti platí poplatky.
 
== Náplň vysílání ==
Obsah vysílání konkrétní televizní společnosti je dán jednak jejím zaměřením na cílovou skupinu diváků a současně také obecnou programovou specifikací vydanou státním regulačním úřadem - tzv. vysílací licencí (viz výše).
 
Podle obecného obsahu programu vysílání lze televize rozdělit na '''plnoformátové''' a '''tematické'''. Příkladem tematických televizí jsou programy zpravodajské, hudební, dětské, sportovní, filmové apod. Plnoformátové televize se snaží přinášet program složený z částí všech těchto žánrů. Specifické postavení mají '''televize veřejnoprávní''', které jsou z části nebo úplně financovány státem a provozovány s cílem zajistit mj. výrobu a šíření programů pro úzké cílové skupiny obyvatel, sledování komerčně méně zajímavých kulturních proudů apod. To vše s cílem zajistit vyváženost zpravodajských i kulturních informací bez nutné závislosti na komerčních zájmech provozovatele (držitele vysílací licence). Naopak televize soukromé slouží v demokratických zemích jako nezávislý kontrolní nástroj proti možnému státnímu ovlivňování zveřejňovaných informací v televizi veřejnoprávní.
 
== Vlastní tvorba ==
Pracovníci oddělení tvorby programu se snaží sestavit v rámci finančních možností televizní společnosti co nejatraktivnější programovou náplň, aby k obrazovkám přilákali co nejvíce diváků. Hotové filmy či pořady však může stejně tak zakoupit i konkurenční televize a proto se televizní společnosti snaží v rámci svých možností vytvářet vlastní pořady, typicky originální pořady televizní zábavy nebo seriály. Tato tzv. '''vlastní tvorba''' má kromě originality i tu výhodu, že pokud je vyrobený pořad úspěšný, lze jej v některých konkrétních případech zpeněžit jako celek nebo jen jako námět prodejem dalším, např. zahraničním televizním společnostem.
 
Pro vlastní tvorbu je typický tzv. '''[[outsourcing]]''', kdy televize vymyslí či autorsky zakoupí námět a zadá kompletní další tvorbu externí produkční společnosti. Za tímto účelem pak vznikají (typicky v opuštěných továrních halách) např. pro potřebu natáčení seriálů dočasná rozsáhlá televizní studia s mnoha výměnnými [[dekorace]]mi. Pro snímání a záznam se používá mobilní technika přenosových vozů. Takové studio lze v případě potřeby (započetí či nečekané ukončení výroby) okamžitě bez velkých nákladů jak vytvořit, tak i zrušit.
 
== Financování provozu televize ==
Výroba a vysílání televizního programu je tím nákladnější záležitostí, čím širší okruh diváků se televize snaží ke svému programu přitáhnout. Denní náklady na výrobu a vysílání komerčního plnoformátového terestricky šířeného vysílání se pohybují až kolem 10 miliónů korun. V této částce jsou zahrnuty nejen náklady na provoz budov, techniky a mzdy pracovníků, ale také licenční poplatky za vysílané převzaté pořady či filmy včetně jejich dabingu, náklady na výrobu vlastních pořadů a též velké poplatky za šíření signálu.
 
Velmi specifickým, ale u menších televizních společností častým obchodním postupem, je zcela naopak nikoliv nákup ale prodej celých slotů nezávislým producentům. Takový externí dodavatel pak například vyplní časový blok 30 minut svým vlastním pořadem a k němu přičleněným reklamním sdělením (reklamní spoty, oznámení o sponzorovi pořadu apod.). Za odvysílání takového bloku zaplatí nezávislý producent televizi dohodnutou částku a je na něm, aby si opatřil potřebné peníze právě z prodeje přičleněné reklamy. Úkolem televize je pak odvysílání celého slotu v dohodnutém čase a reprízách.
 
=== Sledovanost vysílání ===
Primárním zájmem zadavatelů reklamy je snaha znát co nejpřesněji počet diváků a jejich sociální a věkovou strukturu, kteří se v daný okamžik vysílání reklamy na televizní program dívali. Televizní společnosti deklarují tyto údaje jako údaje o tzv. '''sledovanosti'''. Současná metodika zjišťování těchto údajů dosáhla velmi přesných výsledků. K její realizaci slouží technická zařízení s názvem '''peoplemetr''' ''(čti: píplmetr)''. Tento systém je však natolik nákladný, že jej jsou schopny hradit pouze velké televizní společnosti. Ostatní televize využívají jednodušších a nesrovnatelně méně přesných postupů, spočívajících buď v přímém anketním průzkumu, nebo v rámcovém odhadu např. na základě ohlasů diváků apod.
 
Peoplemetrové měření realizované v ČR spočívá ve vytipování skupiny více než 3 tisíc jednotlivců starších 4 let v ca 1300 domácnostech, které za úplatu provozují u svých TV přijímačů technické zařízení, pomocí kterého speciálním dálkovým ovládáním přepínají sledované pořady (podobně jako běžným dálkovým ovládáním přímo na TV přijímači). Při přepínání se však musí jednoduše identifikovat, o jakého člena domácnosti jde, resp. který člen domácnosti je v danou chvíli u televizoru - pokud program sleduje více osob, musí se každý „přihlásit“. Vytipování osob slouží k tomu, aby bylo dosaženo optimálního rozvrstvení zkoumaných osob napříč především věkovými a sociálními vrstvami obyvatelstva, souměrného geografického rozmístění včetně rozdělení pohlaví. Zařízení pak s přesností na jednotky vteřinsekund zaznamenává, který program je aktuálně přepnut. Sebraná data průběžně odesílá pomocí technologie GSM k centrálnímu vyhodnocení. Uživatelé peoplemetrů musí zůstat v anonymitě, aby nemohlo dojít k jejich ovlivňování.
 
Získané sekundové údaje slouží k vypočtení minutové sledovanosti. Z ní se odvozuje průměrná sledovanost delších časových úseků, konkrétně celých pořadů. Základními vypočtenými daty jsou pak procentuálně vyjádřené údaje '''Rating''' (''Television Rating'' - poměr počtu diváků dané sociodemografické skupiny, kteří televizní program sledovali, vůči počtu osob takové skupiny v ČR) a '''Share''' (''Audience Share'' či ''Market Share'' - ukazuje kolik diváků dané cílové skupiny, kteří jsou v daný okamžik u televizorů, sledovalo daný pořad).
* [[Koncesionářský poplatek]]
 
== Externí odkazy ==
* [http://www.rrtv.cz/cz/static/zakony/pdf/231-2001.pdf Zákon č. 231/2001 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání]
 
[[Kategorie:Televize]]
3 587

editací