Vnitřní Rakousy: Porovnání verzí

Přidáno 3 119 bajtů ,  před 11 lety
rozšíření
(rozpracování)
 
(rozšíření)
'''Vnitřní Rakousy''' ([[němčina|německy]] ''Innerösterreich'') je označení historického území, které zahrnovalo oblasti ležící na jihu dnešního [[Rakousko|Rakouska]] a, ve [[Slovinsko|Slovinsku]] a částečně také v [[Itálie|Itálii]] a v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Jednalo se o historické země [[Štýrsko]], [[Korutany]]), [[Kraňsko]] a [[Přímoří]], ovládané štýrskou větví rakouských [[Habsburkové|Habsburků]]. Hlavním městem byl [[Štýrský Hradec]] (Graz).
{{Pracuje se}}
 
'''Vnitřní Rakousy''' ([[němčina|německy]] ''Innerösterreich'') je označení historického území, které zahrnovalo oblasti ležící na jihu dnešního [[Rakousko|Rakouska]] a ve [[Slovinsko|Slovinsku]]. Jednalo se o historické země [[Štýrsko]], [[Korutany]]), [[Kraňsko]] a [[Přímoří]], ovládané štýrskou větví rakouských [[Habsburkové|Habsburků]]. Hlavním městem byl [[Štýrský Hradec]] (Graz).
== Historie ==
Území dnešního Rakouska nebylo ve [[středověk]]u a na počátku novověku jednotným státním útvarem, ale skládalo se ze samostaných [[knížectví]] a [[hrabství]] v rámci [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Habsburkové tato území postupně ovládli v letech [[1276]] až [[1500]]. Vzhledem k tomu, že v těchto zemích dosud neplatilo právo primogenitury (nástupnictví nejstaršího syna), docházelo k rozdělení vlády mezi různé členy habsburského rodu.
 
Císař [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]] rozdělil rakouské dědictví mezi své 3 syny. Po jeho smrti v roce [[1564]] připadla vláda ve Vnitřních Rakousích nejmladšímu z nich, [[Karel II. Štýrský|Karlovi]] (vládl do roku [[1590]]). Arcivévoda Karel II. budoval Vnitřní Rakousy jako samostatné knížectví v rámci Svaté říše římské. Jednotlivé země si však zachovávaly vlastní zemské sněmy.
 
Karel během své vlády zavedl řadu vnitřních reforem. Musel se však také potýkat s nebezpečím [[Turecko|turecké]] expanze, neboť jeho území bezprostředně sousedila s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]]. Ačkoliv garance obrany Říše byla především povinností [[císař]]e, tedy Karlova nejstaršího bratra [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]], nemohl Karel na bratrovu pomoc příliš spoléhat a budoval aktivní obrannou linii v Chorvatsku na vlastní náklady sám.
 
Sídelním městem arcivévody byl Štýrský Hradec, který se v té době stal nejvýznamnějším centrem na území Rakouska, zvlášť poté, co se v roce [[1583]] přestěhoval dvůr císaře [[Rudolf II. Habsburský|Rudolfa II.]] z [[Vídeň|Vídně]] do [[Praha|Prahy]].
 
Přes určité snahy o [[rekatolizace|rekatolizaci]] se období vlády Karla II. vyznačuje poměrně velkou [[náboženství|náboženskou]] tolerancí. Velké úsilí v boji s nekatolíky, završené úspěchem, vyvinul mezi po roce [[1590]] jeho syn [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinand Štýrský]]. Kolem roku [[1600]] se již většina území Vnitřních Rakous formálně hlásila ke [[římskokatolická církev|katolické]] víře.
 
V roce [[1619]] zemřel císař [[Matyáš Habsburský|Matyáš]], který nezanechal žádné potomky. Jeho nástupcem se stal jeho o mnoho mladší bratranec Ferdinand Štýrský (vládl jako císař Ferdinand II. do své smrti v [[1637]]), který tímto získal pod svoji přímou vládu také [[Horní Rakousy|Horní]] a [[Dolní Rakousy]], [[země Koruny české]] a [[Uhry]]. K úplnému sjednocení Rakouska pod jednoho panovníka došlo až v roce [[1665]] vymřením [[Tyrolsko|tyrolské]] větve Habsburků.
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Veber
| jméno = Václav
| spoluautoři = et al.
| titul = Dějiny Rakouska
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2009
| isbn = 978-80-7106-239-4
}}
 
 
[[de:Innerösterreich]]
2 904

editací