Jan Kohout: Porovnání verzí

Po absolvování [[FF UK|Filozofické fakulty Univerzity Karlovy]] v Praze nastoupil do [[Ústav mezinárodních vztahů|Ústavu mezinárodních vztahů]]. Zúčastnil se také stáže na moskevské škole pro diplomaty (MGIMO). Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] zahájil [[diplomacie|diplomatickou kariéru]] v odboru mezinárodních organizací na [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky|Ministerstvu zahraničních věcí ČR]]. Poté pracoval ve funkci ředitele odboru OSN tamtéž ([[1993]]-[[1995]]). V období [[1995]]-[[2000]] pracoval jako zástupce vedoucí Stálé mise ČR při [[OSN]], [[OBSE]] a dalších mezinárodních organizací se sídlem ve [[Vídeň|Vídni]]. Po návratu na ministerstvo působil na pozici politického ředitele a v roce [[2002]] se stal 1. náměstkem ministra zahraničí. Se vstupem [[Česko|České republiky]] do [[Evropská unie|Evropské unie]] byl v květnu 2004 jmenován velvyslancem, stálým zástupcem při Evropské unii v [[Brusel]]u. Po pádu [[Vláda Stanislava Grosse|Grossovy vlády]] v roce [[2005]] se stal kandidátem [[ČSSD]] na pozici příštího předsedy vlády. V důsledku rozlišné představy o formátu vlády nebyl vybrán.<ref>[http://www.radio.cz/cz/zpravy/65790 Zprávy, Kohout i Telička uvažují o politické dráze, ale ne hned, Český rozhlas 7 Radio Praha, 23.04.2005 ]</ref> Od roku [[2008]] byl opět náměstkem ministra. Po pádu [[Druhá Topolánkova vláda|druhé Topolánkovy vlády]] na jaře [[2009]] se stal v novém kabinetu Jana Fischera místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věci (nominován [[ČSSD]]).

 

 

Je [[rozvod|rozvedený]], má syna Martina a dceru Barboru.

<references />

*[http://old.mzv.cz/wwwo/default.asp?id=33308&ido=16014&idj=1&amb=3 5. velvyslanec Jan Kohout, Stálé zastoupení ČR při EU]

 

==Externí odkazy==