Reprezentace (grupa): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
LaaknorBot (diskuse | příspěvky)
Doplneni o nekonecne rozmerne reprezentace, drobne upravy
Řádek 2:
 
Ekvivalentně se říká, že <math>V</math> je G-[[modul (algebra)|modul]], nebo-li <math>G</math> má [[akce (algebra)|akci]] na <math>V</math>.
 
Pokud <math>V</math> je [[topologický vektorový prostor|topologický vektorový]] prostor a <math>G</math> je [[topologická grupa|topologická grupa]], je požadováno, aby indukované zobrazení ([[akce|akce]]) <math> V \times G \to V </math> bylo [[spojitost|spojité]].
 
 
== Příklad ==
Řádek 8 ⟶ 11:
cyklu (132) otočení o <math>240^\circ,</math> transpozici (12) zrcadlení kolem osy <math>y</math>, transpozici (13) zrcadlení kolem osy se směrem <math>\langle -\sqrt{3}/2, 1/2\rangle</math> a transpozici (23) zrcadlení kolem osy se směrem <math>\langle \sqrt{3}/2, 1/2\rangle</math>. Tato reprezentace ilustruje fakt, že <math>S_3</math> je grupa izometrií rovnostranného trojúhelníka v rovině (prvky abstraktní grupy <math>S_3</math> jsou ''reprezentovány'' jako izometrie roviny, které zachovávájí trojúhelník).
 
Jiná reprezentace G, jetzv. triviální, je reprezentace G na <math>\mathbb{R}</math>:, kdy každému prvku G přiradíme identické zobrazení <math>\mathbb{R}</math> na sebe.
 
Další reprezentace této grupy je tzv. znaménková reprezentace, což je reprezentace na <math>\mathbb{R}</math> přiřazující každému prvku permutační grupy jeho znaménko. Je známo, že jiné [[ireducibilní reprezentace|ireducibilní reprezentace]], než tyto tři uvedené, neexistují.
== Využití ==
 
Motivace pro studium reprezentací pochází z kvantové fyziky, která popisuje objekty pomocí [[vektor|vektorů]]. Obvykle se v teoriích
vyskytuje grupa <math>G</math>, která je grupou symetrie dané teorie nebo daného problému. Nejčastěji to bývábývají [[Lieova grupa|Lieovy grupy]], jako např. grupa [[rotace|rotací]] prostoru, nebo grupa [[Lorentzova transformace|Lorentzových transformací]], anebo[[Poincarého grupa|Poincarého grupa]] nebo grupa <math>U(1)</math> (v [[elektromagnetizmus|elektromagnetizmu]]), <math>SU(2), SU(3)</math> (v částicových[[teorie slabých interakcí|teoriích slabých]] a [[teorie silných interakcí|silných interakcí]]), resp. <math>U(1)\times SU(2)\times SU(3)</math> (v různých teoriích sjednocení) a pod. Objekty teorie (částice a pod.) jsou pak prvky (nějaké) reprezentace dané grupy symetrie. Ve fyzice se navíc obvykle předpokládá, že reprezentace je [[unitární operátor|unitární]], t.j. na prostoru je dán skalární součin, který je invariantní vůči akci grupy. Klasifikace unitarizovatelných reprezentací klasických grup není zatím obecně známa (pro výše uvedené grupy ale ano).
 
Reprezentace [[Lieova grupa|Lieových grup]] mají aplikace v [[geometrie|geometrii]] a studium reprezentací grup v prostorech kladné charakteristiky má aplikace v [[teorie čísel|teorii čísel]]. Teorie reprezentací souvisí a v jistém smyslu její některé partie jsou i zobecněním klasické [[harmonické analýzy]] studující funkce prostřednictvím [[Fourierova transformace|Fourierovy transformace]].
{{Pahýl - matematika}}