Během první světové války docházelo k řadě perzekucí na Moravě. jednalo se třeba jen o držení [[slovan]]ské [[trikolóra|trikolóry]] či o [[leták]]u rozšiřovaných z [[Rusko|Ruska]]. Zpravidla byl za tak silně [[rakouskáHabsburská monarchie|protirakouský]] přestupek udělován i [[trest smrti]]. Často se jednalo jen o výstražný trest, aby se nastartoval z psychický teror působící nejen na vězněné, ale i na jejich případné spolupracovníky n svobodě. [[Kyjov]]ský proces s letáky započal v kanceláři inž. Mikeše, jenž byl tehdy úředníkem stavebního oddělení okresního hejtmanství v Uh. Hradišti a řídil v Kyjově stavbu tzv. obecních "baráků". Vyslíděny byly u něj dva opisy ruských manifestů a učiněno udání. Při vyšetřování se našly také letáky u stavebního asistenta Posoldy, jenž je opsal od stavebního tesaře Krejčího. Při výslechu se Krejčí přiznal, že je opsal od učitele Vagnera z gymnazia, který je dostal od soukromého úředníka Malíška a tomu je předal jiný soukromý úředník Stokláska. Stokláska se přiznal, že je měl od městského lékaře dra Kellera a ten konečně od městského důchodního Kuči. Inženýr Mikeš se ve vazbě oběsil, ještě před vynesením rozsudku. Rozsudek byl zmírněn z trestu smrti pro všechny na rozsudky těžkého žaláře od 10 do 20 let. Městské zastupitelstvo bylo rozpuštěno a dosazen vládní komisař, což byla ukázka moci monarchie. Kyjovské gymnasium zavřeno, profesoři posláni na vojnu či přesazeni, studenti rozehnáni. Severin Joklík nyní již bývalý starosta nad nímž se stahovala mračna, spáchal sebevraždu. Učitel Vagner byl suspendován a strávil svůj dlouholetý žalář v [[Arad (rumunské město)|Aradu]]u a jeho rodina nezaopatřená skončila na ulici.
