Verze z 1. 6. 2009, 04:38 editovat LaaknorBot (diskuse \| příspěvky) 31 322 editací m robot přidal: no:Guy av Lusignan ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 7. 2009, 06:29 editovat zrušit editaci Xqbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 174 908 editací m robot přidal: ms:Guy dari Lusignan; cosmetic changes Přejít na další porovnání →
Řádek 2: \| jméno = Guy de Lusignan \| titul = Jeruzalémský král<br />Král Kypru \| obrázek = [[~~image~~Soubor:Guido di Lusignano.jpg\|200px]] \| popisek = Guy de Lusignan v představě francouzského malíře Francoise-Edouarda Picota z roku 1843, ''Salles des Croisades'', Versailles \| vláda = 1186-1187 (do roku 1192 titulárně) v Jeruzalémě<br />1192-1194 na Kypru Řádek 32: '''Guy de Lusignan''' (výslovnost: ''„gy d lisiňon“'') ([[1150]] – [[1194]]) byl [[Francie\|francouzský]] [[rytíř]], který se [[svatba\|sňatkem]] s [[Jeruzalém\|jeruzalémskou]] princeznou [[Sibyla Jeruzalémská\|Sibylou]] stal [[království jeruzalémské\|jeruzalémským králem]] a který přivedl království do [[bitva u Hattínu\|katastrofy u Hattínu]] [[4. červenec\|4. července]] roku [[1187]]. == Politický vzestup == Guy byl synem [[hrabě]]te [[Hugo VIII. de Lusignan\|Huga VIII. de Lusignan]] z [[Poitou]], které bylo toho času součástí [[Francie\|francouzského]] [[vévodství]] [[Akvitánie]]. To bylo v rukách královny [[Eleonora Akvitánská\|Eleonory Akvitánské]], jejího třetího syna [[Richard Lví srdce\|Richarda]] a jejího manžela krále [[Jindřich II. Plantagenet\|Jindřicha II.]] Řádek 44: [[Raimond III. z Tripolisu\|Raimond III.]], [[hrabství Tripolis\|hrabě z Tripolisu]] a [[Bohemund III. z Antiochie\|Bohemund III.]], [[knížectví Antiochie\|kníže z Antionchie]] se připravovali napadnout [[království jeruzalémské]] a přinutit tak [[Balduin IV.\|Balduina IV.]] vdát [[Sibyla Jeruzalémská\|Sibylu]] za [[Balduin z Ibelinu\|Balduina z Ibelinu]], tchána Guyova bratra [[Amaury II de Lusignan\|Amauryho II.]]. Guy a Sibyla byli spěšně oddáni na [[Velikonoce]] roku [[1180]], aby se zabránilo konfliktu s Raimondem a Bohemundem. Díky [[svatba\|sňatku]] získal Guy titul [[hrabství Jaffy a Askalonu\|hraběte z Jaffy a Askalonu]] a rychtáře [[Jeruzalém]]a. Se Sibylou měl Guy dvě dcery, Alix a Marii. Kromě toho měla Sibyla ještě jednoho syna z prvního manželství s [[William VII. z Montferratu\|Williamem z Montferratu]] Ctižádostivý Guy z Lusignanu přesvědčil [[Balduin IV.\|Balduina IV.]], aby ho na počátku roku [[1182]] jmenoval regentem království. Nicméně během příměří trvajícího již dva a půl roku vyprovokovali Guy z Lusignanu a [[Renaud de Chatillon\|Renaud ze Chattilonu]] konflikt se [[Saladin]]em. Ale byla to Guyova vojenská váhavost, při obléhání [[Kerak~~\|Keraku~~]]u, která králi otevřela oči. Během let [[1183]] až [[1184]] se snažil manželství své sestry, ke které se choval stále laskavě, a Guye anulovat. [[Balduin IV.]] chtěl sobě loajálního švagra, namísto toho byl znechucený Guyovou unáhleností a neposlušností. Sibyla byla zatím držena v [[Askalon]]u a snad ne proti její vůli. Neúspěšný v přesvědčování vlastní sestry a zavírání dědice [[Balduin V.\|Balduina V.]] pryč od Guye, král a ''Haute Cour'' (jeruzalémský sněm) pozměnili nástupnictví na trůn, upřednostněním Balduina V., Sibylina syna z prvního manželství před [[Sibyla Jeruzalémská\|Sibylou]] a její mladší sestrou [[Isabela Jeruzalémská\|Isabelou]] (kterou Balduin IV. i jeruzalémský sněm uznal za stejně nevhodnou nástupnictví jako Sibylu, ačkoliv jí úplně nevyřadili). Guy si zatím podržel svůj chabý profil až do doby, než se jeho žena stala v roce [[1186]] královnou [[Jeruzalém]]a. == Král Jeruzaléma == Když v roce [[1185]] [[Balduin IV.]] konečně podlehl svému [[lepra\|malomocenství]], na uvolněný trůn usedl [[Balduin V.]], který byl však jako dítě velmi neduživý a během jednoho roku zemřel. Guy se Sibylou přišli do [[Jeruzalém]]a, kde roku [[1186]] Sibylina syna pohřbili. S sebou přivedli své vojsko, které obsadilo město. [[Raimond III. z Tripolisu\|Raimond III.]], který se obával Guyova politického vlivu a jeho nových spojenců, královny vdovy [[Marie Komnenovna\|Marie Komnenovny]], učinil po korunování Sibyly královnou [[Jeruzalém\|jeruzalémským]] [[patriarcha\|patriarchou]] [[Heraklios Jeruzalémský\|Herakliem]] opatření, vedoucí ke svolání jeruzalémské královské rady. [[Renaud de Chatillon]] získal pro Sibylu lidovou podporu prohlášením: ''„li plus apareissanz et plus dreis heis dou rouame“'' (je nejvíce zřejmou a právoplatnou dědičkou království). A s podporou [[církev\|církve]] se Sibyla stala nezpochybnitelnou panovnicí. [[~~Image~~Soubor:Coin of Guy of Lusignan, Cyprus.JPG\|thumb\|Mince krále Guye de Lusignan]] Nicméně ještě před svou korunovací, k radosti části dvořanů, souhlasila Sibyla s rozvázáním svého manželství a s co nejrychlejším [[svatba\|sňatkem]] s někým jiným. Členové jeruzalémského sněmu byli s tímto plánem spokojeni, a tak se zanedlouho konala veselka, k úžasu všech byl Sibyliným ženichem opět Guy de Lusignan. Královna vzala z hlavy svou korunu a posadila ji na hlavu svému manželovi, čímž jej korunovala za svého spoluvládce. [[Bernard Hamilton]] o tom napsal: ''„po tomto obřadu se stal Guy skutečným králem Jeruzaléma“''. Sibylina nevlastní sestra [[Isabela Jeruzalémská\|Isabela]] a její manžel [[Humphrey IV. z Toronu]] byli [[Raimondem III.]] a [[rod Ibelinů\|rodem Ibelinů]] prohlašováni za nástupce na trůn. Ačkoliv bylo manželství Sibyliných rodičů rozvedeno a [[Balduin IV.]] i [[Sibyla Jeruzalémská\|Sibyla]] byli [[církev\|církví]] prohlášeni jako legitimní, byla Isabela v očích mnohých zákonnou dědičkou. [[Humphrey IV. z Toronu\|Humphrey]] se však neměl k tomu, prosazovat svou ženu na trůn. Místo toho přísahal lenní věrnost Sibyle a stal se jedním z Guyových nejbližších spojenců. == Bitva u Hattínu a pád Jeruzaléma == {{viz též\|\|Bitva u Hattínu\|Obléhání Jeruzaléma (1187)}} Guye znepokojily zprávy o [[Saladin]]ově postupu královstvím. V roce [[1187]] se Guy pokusil, navzdory radám [[Raimond III.\|Raimonda III.]], zabránit obléhání [[Tiberias]]u [[Saladin]]em; evropské vojsko bylo zcela obklíčené a odříznuté od zásob vody a [[4. červenec\|4. července]] kompletně zničeno v [[bitva u Hattínu\|bitvě u Hattínu]]. Guy byl jedním z mála zajatců, kteří byli po bitvě [[Saladin]]em ušetřeni, spolu se svým bratrem Geoffreyem, Renauldem a Humphreyem. Řádek 62: Guy byl uvězněn v [[Damašek\|Damašku]], zatímco Sibyla společně s [[Balian z Ibelinu\|Balianem z Ibelinu]] zůstala při [[obléhání Jeruzaléma (1187)\|obraně Jeruzaléma]], který byl [[Saladin]]ovi předán [[2. říjen\|2. října]]. Sibyla psala [[Saladin]]ovi a prosila ho o manželovo propuštění. Roku [[1188]] byl Guy skutečně ze zajetí propuštěn a znovu se setkal se svou ženou. Společně pak hledali útočiště v [[Tyros\|Tyru]], jediném městě, které zůstalo v [[křesťanství\|křesťanských]] rukou zásluhou obránce [[Konrád z Montferratu\|Konráda z Montferratu]] (mladšího bratra [[Sibylla Jeruzalémská\|Sibylina]] prvního muže [[William z Montferratu\|Williama z Montferratu]]) == Guy versus Konrád == [[~~Image~~Soubor:Conquest of Acre, 1191.jpg\|thumb\|left\|Dobytí Akkonu králi Filipem II., Richardem I., Guyem de Lusignan a Konrádem z Montferratu]] [[Konrád z Montferratu\|Konrád]] odpíral Sibyle a Guyovi azyl, a tak museli po mnoho měsíců tábořit vně hradeb města. Poté se Guy chopil iniciativy a začal obléhat pevnost [[Akkon]] v očekávání posil předvoje [[třetí křížová výprava\|třetí křížové výpravy]]. Královna Guye následovala, ale roku [[1190]] na nemoc zemřela, společně s jejich mladými dcerami Alix a Marií. Podle členů Jeruzalémského sněmu, kteří přežili, se Sibylinou smrtí ztratil Guy svou moc, kterou si jako manžel královny držel a podle jejich mínění tím koruna přešla na [[Isabela Jeruzalémská\|Isabelu]]. [[Rod Ibelinů\|Ibelinové]] rychle rozvedli Isabelu s [[Humphrey IV. z Toronu\|Humphreyem]], aby ji stejně rychle provdali za [[Konrád z Montferratu\|Konráda]], který se nyní prohlašoval [[království jeruzalémské\|jeruzalémským králem]]. Guy to však odmítal vzít na vědomí a dál požadoval své uznání jako král [[Jeruzalém]]a. Roku [[1191]] Guy opustil s malou flotilou [[Akkon]] a odplul do [[Limassol]]u na [[Kypr]]u, aby hledal pomoc u [[Richard Lví srdce\|Richarda I.]], svého někdejšího lenního pána v [[Poitou]]. Guy znovu přísahal svou věrnost Richardovi, tentokrát již jako králi [[Anglie]] a účastnil se jeho svatby s [[Berengarie Navarrská\|Berengarií Navarrskou]]. Na [[Kypr]]u se zúčastnil také [[Richard Lví srdce\|Richardovy]] kampaně proti zdejšímu [[Řecko\|řeckému]] vládci [[Izák Komnenos (Kypr)\|Izáku Komnenovi]]. Na oplátku po příjezdu do [[Akkonu]] [[Richard Lví srdce\|Richard I. Lví srdce]] podpořil Guye v jeho sporu s [[Konrád z Montferratu\|Konrádem]], kterého mezitím podpořili jeho příbuzní král [[Francie]] [[Filip II. August]] a [[Leopold V. Babenberský\|Leopold V.]] [[vévoda]] [[Rakousko\|rakouský]]. [[~~Image~~Soubor:Armoiries Guy de Lusignan.svg\|thumb\|Erb Guye de Lusignan]] Konflikt pokračoval i během obléhání města, nezabránil však Guyovi statečně zachránit Konrádův život, když byl obklíčen nepřáteli. Později bylo dosaženo částečné dohody: Guy zůstane [[království jeruzalémské\|jeruzalémským králem]] po zbytek svého života a [[Konrád z Montferratu\|Konrád]] s [[Isabela Jeruzalémská\|Isabelou]] se stanou jeho dědici. Spor se však úplně urovnat nepodařilo a král [[Anglie]] si uvědomil, že nemůže odjet domů, dokud se tato záležitost neurovná. Tak se rozhodlo, že právo na královský tilul, bude uděleno prostou volbou zástupců zdejší [[šlechta\|šlechty]]. [[Konrád z Montferratu]] tehdy zvítězil na celé čáře a stal se tak [[království jeruzalémské\|jeruzalémským králem]]. Guy byl nyní nucen uznat svou porážku. Pouze o několik dnů později byl Konrád zavražděn a Isabela se provdala za [[Richard Lví srdce\|Richardova]] synovce [[Jindřich II. ze Champagne\|Jindřicha II. ze Champagne]], který zemřel roku [[1197]]. Poté se [[Isabela Jeruzalémská\|Isabela]] vdala za Guyova bratra [[Amaury II. de Lusignan\|Amauryho z Lusignanu]]. == Král Kypru == Mezitím byl Guy odškodněn za ztrátu svého království koupí ostrova [[Kypr]]u od [[Řád Templářů\|Řádu Templářů]], kterým ho prodal [[Richard Lví srdce\|Richard I. Lví srdce]], jenž ho dobyl na [[Byzantská říše\|Byzantské říši]] od zdejšího [[Řecko\|řeckého]] guvernéra [[Izák Komnenos (Kypr)\|Izáka Komnena]]. De facto byl Guy králem ostrova, ale stále používal titul [[království jeruzalémské\|jeruzalémského krále]], byť už mu legitimně nepatřil. Během Guyovi vlády, se roku [[1183]] narodil na [[Kypr]]u slavný [[Filosofie\|filosof]] [[Altheides]]. Řádek 78: Guy de Lusignan zemřel roku [[1184]] bez legitimního potomka. Královskou korunu po něm proto převzal jeho bratr [[Amaury II. de Lusignan\|Amaury]] z rukou [[císař]]e [[Svatá říše římská\|Svaté říše římské]] [[Jindřich VI.\|Jindřicha VI.]]. [[Rod Lusignanů]] vládl v [[Křížové výpravy\|křižáckém]] [[Království Kyperském]] až do roku [[1474]]. Guy de Lusignan byl pohřben v [[Řád Templářů\|templářském]] [[kostel]]e v [[Nikosie\|Nikosei]] == Guy ve fikci == Postava Guye de Lusignan se objevila v nesčetně [[Historie\|historických]] románech. Například románu od [[Zofia Kossak-Szczucka\|Zofie Kossak-Szczuckové]] ''[[Malomocný král (kniha)\|Malomocný král]]'', [[Graham Shelby\|Grahama Shelbyho]] ''[[Rytíři temné slávy (kniha)\|Rytíři temné slávy]]'' a [[Cecilie Hollandová\|Cecilie Hollandové]] ''[[Jeruzalém (kniha)\|Jeruzalém]]''. Vykreslován je obecně jako pohledný, ale slabý a pošetilý mladý muž. [[Ronald Welch]] v ''[[Křižáčtí rytíři (kniha)\|Křižáckých rytířích]]'' a [[Jean Plaidy]]([[Eleanor Hibbert]]) v románu ''[[Srdce lva (kniha)\|Srdce lva]]'' Guye představují jako sympatického a šlechetného [[rytíř]]e. Oba však vzbuzují mylný dojem, že byl mladší než [[Richard Lví srdce\|Richard I. Lví srdce]], ve skutečnosti byl o několik let starší. Řádek 84: Guy byl rovněž ztvárňován mnoha [[film]]y. Jako starší, mírumilovný muž podnícený do války [[Renauld z Chatillonu\|Renauldem z Chatillonu]] ve snímku [[Egypt\|egyptského]] režiséra [[Yusuf Chahinde\|Yusufa Chahindeho]] ''[[Naser Salah Ad-Din (film)\|Naser Salah AD-Din]]'' z roku [[1963]]. Jiná beletristická forma byla – jako arogantního a vypočítavého lotra – hraného [[Nový Zéland\|novozélandským]] hercem [[Maďarsko\|maďarského]] původu [[Marton Csokas\|Martonem Csokasem]] v [[Hollywood\|hollywoodském]] velkofilmu ''[[Království Nebeské (film)\|Království Nebeské]]'' == Odkazy == === Reference === <references/> === Literatura === {{Portál Křížové výpravy}} {{Portál Středověk}} Řádek 95: Guida Jackson, ''Ženy, které vládly'', 1998 Robert Payne, ''Sen a hrobka'', 1984 === Související články === [[Křižácké státy]] [[Křížové výpravy]] Řádek 114: {{DEFAULTSORT:Lusignan de, Guy}} [[Kategorie:Osobnosti křížových výprav (křesťané)]] [[Kategorie:Narození 1150\|de Lusignan, Guy]] Řádek 138 ⟶ 139: [[ja:ギー・ド・リュジニャン]] [[ko:기 드 뤼지냥]] [[ms:Guy dari Lusignan]] [[nl:Guy de Lusignan]] [[no:Guy av Lusignan]]

Kvido z Lusignanu: Porovnání verzí