Duha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Doplnění předložky "v" do věty: Podobný úkaz může vzniknout i "v" drobných ...
m oprava referencí dle WP:WCW
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=optickém jevu|druhý=občanském sdružení|stránka=Hnutí DUHA}}
[[Soubor:WhereRainbowRises.jpg|thumb|Konec duhy]]
'''Duha''' je [[fotometeor]] (optický úkaz), projevující se jako skupina soustředných barevných oblouků, které vznikají [[lom světla|lomem]] a vnitřním odrazem [[Slunce|slunečního]] nebo [[Měsíc|měsíčního]] světla na vodních kapkách v [[Atmosféra Země|atmosféře]].<ref name="Kobzová">{{Citace monografie
| příjmení = Kobzová
| jméno = Eva
Řádek 22:
 
== Výzkum duhy ==
[[Aristoteles]] usoudil, že duha vzniká odrazem světla ve vodních kapkách. Prvním, kdo duhu vědecky popsal, byl [[René Descartes]] v letech [[1635]]-[[1637]], nicméně vznik barev duhy nedokázal vysvětlit. To se podařilo až [[Isaac Newton|Isaacu Newtonovi]], který pochopil, že se paprsek při průchodu hranolem nebo dešťovou kapkou rozkládá na jednotlivé barvy.<ref name="Otto">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 33:
| strany = 119
}}
</ref><ref name="Burroughs">{{Citace monografie
| příjmení = Burroughs
| jméno = William J.
Řádek 47:
 
== Vlastnosti duhy ==
Velikost oblouku závisí na výšce slunce nad obzorem a výšce pozorovatele - pokud je slunce právě na [[horizont]]u, duha bude tvořit půlkruh; pokud je pozorovatel např. v balónu, může někdy spatřit duhu i jako celý uzavřený kruh. Duha je tím zřetelnější čím větší jsou dešťové kapky.<ref name="Burroughs" />{{Citace monografiePrůměr duhy je přibližně 40°-42°.<ref name="Kobzová" />
| příjmení = Burroughs
| jméno = William J.
| titul = Počasí
| vydavatel = Svojtka & Co.
| místo = Praha
| rok = 1999
| isbn = 80-7237-005-7
| kapitola =
| strany = 256-257
}}
</ref> Průměr duhy je přibližně 40°-42°.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kobzová
| jméno = Eva
| titul = Počasí
| vydavatel = Rubico
| místo = Olomouc
| rok = 1998
| isbn = 80-85839-26-1
| kapitola =
| strany = 188
}}
</ref>
 
== Dvojitá duha ==
Řádek 78 ⟶ 56:
Při dvou vnitřních odrazech lze pozorovat druhou, tzv. '''sekundární duhu''' neboli '''vedlejší duhu'''. Hovoří se také o '''dvojité duze'''. Sekundární duha se objevuje nad první duhou (která se pak označuje jako '''primární''' nebo '''hlavní'''), tzn. má větší poloměr než primární duha (asi 50°-54°), a posloupnost barev v sekundární duze je opačná než v duze primární. Sekundární duha bývá také obvykle výrazně slabší než primární duha.
 
Za vhodných podmínek lze pozorovat také třetí, tzv. '''terciární duhu'''. Hovoří se pak o '''trojité duze'''. Terciární duha má větší poloměr než sekundární duha. Terciární duha bývá ještě méně výrazná než sekundární duha. Vyskytuje se ve vzdálenosti přibližně 39°-43° kolem Slunce, takže i při vhodných podmínkách je značně odcloněna slunečním svitem. Čtvrtá duha by měla průměr 45° kolem Slunce, pátá by se vyskytovala opět na straně jako primární duha.<ref name="Otto" />{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Ottův slovník naučný VIII
| vydavatel =
| místo =
| rok =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 119
}}
</ref>
 
OhybmOhybem světla v dešťových kapkách mohou na vnitřní straně hlavní duhy (případně i na vnější straně vedlejší duhy) vznikat tzv. '''podružné duhové oblouky'''. Zpravidla jsou nejzřetelnější při vrcholu duhy, směrem k zemi se ztrácejí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bednář
| jméno = Jan
Řádek 108 ⟶ 75:
 
== Bílá duha ==
'''Bílá duha''' se označuje duha, která má jen minimálně rozlišené jednotlivé barvy, takže vypadá jako bílý oblouk. Vzniká buď při dešti s kapkami různých velikostí, nebo lomem světla v mikroskopických kapičkách mlhy ('''mlžná duha''').<ref>{{Citace monografiename="Otto" />
| příjmení =
| jméno =
| titul = Ottův slovník naučný VIII
| vydavatel =
| místo =
| rok =
| isbn =
| kapitola =
| strany = 119
}}
</ref>
 
== Měsíční duha ==
Měsíční duha vzniká lomem měsíčního světla na vodních kapkách. Jde o poměrně vzácný jev. Měsíční duha má nevýrazné spektrum, zpravidla má pouze bílou nebo nažloutlou barvu.<ref>{{Citace monografiename="Burroughs" />
| příjmení = Burroughs
| jméno = William J.
| titul = Počasí
| vydavatel = Svojtka & Co.
| místo = Praha
| rok = 1999
| isbn = 80-7237-005-7
| kapitola =
| strany = 256-257
}}
</ref>
 
<!--==Pozorování==-->
Řádek 140 ⟶ 85:
V [[Bible|biblickém]] příběhu o [[Potopa světa|potopě světa]], obsaženém v knize [[Genesis]] (kap. 9), je duha popsána jako znamení smlouvy mezi Bohem a vším živým tvorstvem: ''„Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha, rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou i vámi i veškerým živým tvorstvem, a vody již nikdy nezpůsobí potopu ke zkáze všeho tvorstva.“''
 
Duha je chápána také jako symbol jednoty v pestrosti a rozličnosti, symbol integrace odlišných lidí. Proto se používá jak jako symbol [[Homosexuální hnutí|homosexuálního hnutí]], tak jako symbol integrace mentálně [[handicap]]ovaných osob. <ref>[http://www.spolecnostduha.cz/ Společnost Duha a Nadace Duha], integrace osob s mentálním postižením</ref>
 
Vlajku homosexuálního hnutí s 8 pruhy navrhl [[Gilbert Baker]] a poprvé byla veřejně prezentována u příležitosti ''Gay and Lesbian Freedom Day Parade'' v roce [[1978]] v San Francisku. Vycházela z dřívější [[vlajka ras|vlajky ras]] s pěti barevnými pruhy, ze symboliky hnutí hippies a protirasistických hnutí v USA. Roku [[1979]] byla už jako symbol hnutí masově zavedena v pozměněné verzi, s 6 pruhy.<ref name=gl>[http://duha-shop.ic.cz/symboly.html Gay a lesbická symbolika]</ref>
Řádek 165 ⟶ 110:
| url =
| issn =
}}</ref> V [[Irsko|Irsku]] se vypráví, že [[skřítek]] [[leprikón]] zakope na konci duhy hrnec zlaťáků. Málokomu se však podaří leprikónovu skrýš odhalit, možná i proto, že konce duhy nelze dosáhnout.<ref>Pověsti o leprikónovi (anglicky)[http://www.yourirish.com/lucky-leprechauns.htm Pověsti o leprikónovi (anglicky)]</ref>
 
=== Duha v umění ===